Dekuji mockrát za tento článek.Dokonce i slza ukápla při vzpomínce na mou babičku.Nicmene jako ani ne třicetiletý posuk bych jeste dodal,ze taková babička musela byt i skvělou životní partnerkou ;)

Není zač, Tomáši. Ano, pokud vím, můj dědeček byl taky skvělý

Skoro se vidim, taky jsem babička a stiham hlidat, varit, pect, vyzvedavat ze skolky, bruslit s vnoucaty, no krasny život....

Ty se mají

Jedna babička je pořád buchtová

Já se obávám, že buchtová babička v zástěře nebudu, ale spíš budu s vnoučaty podnikat výpravy za poznáním a blbnout s nima v aquaparku:-)

šárko, já si to taky myslela...a to kynuté těsto už umím...(a to ještě nejsem ani babička). Jakoby se v některém okamžiku ty "tradice" probudily v hlavě nebo co.

Jsou, mám jednu doma. Holky, začněte však od svatby. Letos budeme mít 40 let spolu a se šikovnou ženskou to stojí za to!

Děti ji milují a já taky!

krásný, doufám, že jí to dáváte najevo, pro Vás znamená

A to já se snažím sama,aby děti vzpomínaly na prázdniny podobně jako já. Snažím se udělat si v létě co nejvíc volna a jsme na chalupě, která má za zahradou rybník nebo mají děti na zahradě ty plechové vaničky s vodou.V kuchyni je sporák na dříví, děti mi to dříví nadšeně nosí a já vařím a peču a jsem šťastná jako blecha.Tatínek je v garáži nebo kolem chalupy a děti mu taky mohou pomáhat.Rodiče ještě mám,zdravé a čilé,ale prostě mají jiné priority než být celé léto na chalupě a starat se o vnoučata, nemám jim to za zlé,prostě to tak je.Tak jsme to holt museli vzít do svých rukou

Taky jsem to znala se staršími dětmi. Rodiče byly daleko, mladí a starali se o mé sourozence, otec v cizině. Takže naprosto znám a i přesto Vašim dětičkám majinko závidím

tak přestože zrovna buchty nepeču, za takovou buchtovou babičku se považuju - naposledy jsme s holčičkami pekly vánoční cukroví a za chvíli tu budou velikonoční perníčky, o vaření a zahrádce nemluvě. Přestože mám ještě pár let do důchodu, v létě se mi narodí páté vnouče a já jsem se - částečně i kvůli nim - už před lety začala živit jako OSVČ, takžena všechna dě´tátka (2-9 let)  mám čas (práci si dělám, kdy já chci)... i když má člověk o pár korun míň, myslím, že to stojí za to

ti se mají!

Nezoufejte, buchtové babičky žijí. Jsem jedna z nich. Obě moje tříleté vnučky již pomáhaly při pečení koláčků a houstiček. Dělba práce následovná - babička: těsto, udělání rovnoměrných kousků, zabalení tvarohu do koláčku, příprava drobenky, příprava plechu a dohled na troubu. Vnučka: zakulacení a rozplácnutí kousků, nakydnutí tvarohu, udělání důlků, umístění marmelády, mašlování vajíčkem, posypání drobenkou. Myslím, že obě holčičky(každá jindy) zvládly dost a chlubily se dědečkovi právem. Babička zvládla fotky a video, aby se přes Picasu poslalo maminkám, jak to zvládáme a co děláme.

Chce to připravit sníženou pracovní plochu, použít pečicí papír (jinak jsem musela dát plechy na dva cykly do myčky).

Jednou z nich taky budou babičky. Prý: Babi, až já budu babičkou a ty budeš malá, tak tě taky nechám pomáhat s koláčkama.

Nezoufám, paní Pokorná. Doufala jsem a jsem šťastná, že i jiná vnoučátka jsou šťastná. Děkuju za inspiraci

Nevím jak se pečou ponožky a svetry, to moje babička nadělala.Ale díky za připomenutí hezkých chvilek s prarodiči.

Já ty fusekle zatím pletu, ale jestli pečení je rychlejší, sem s návodem

Nejen babičky, ale i maminky bývaly jiné. (Babičkám dřív nezbývalo , než se starat o vnoučata. Jeslí a školek bylo málo a maminky musely brzy do práce.  Ne jako dnes, až po 4 letech. 

Máte pravdu, časy se mění a doufám, že můj článek nevyzněl v neprospěch babiček... Vím to, že ony často jinak nemohou...