- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
děkuji. A co jste tím chtěl, pane Tanistro, říci?
Při přečtení tohoto článku mě napadlo jediné slovo - Alibismus.
Jinými slovy, uprchlíky tu nechcete, ale pokud byste si dupla, mohla byste být označena za rasistu, xenofoba apod. Také nechci rozklad společnosti a to žádným způsobem. Obávám se ale že posílání uctivých suplik politikům či pohlednic do bruselu je přístup který nic neřeší a tedy v důsledku vede k jedné nebo druhé krajnosti.
Každý máme své způsoby a představy o tom, co je správné, pane Machu. Pokud dupáním myslíte rozdmýchávání (mimo jiné i extrémistických) vášní, emocí a radikalismu prostřednictvím nafouknutých bublin, tak to opravdu nechci.
Nemyslím si, že iniciování změn v ústavě je alibismem, ale proti gustu žádný dišputát, pane Machu.
Až založíte vy nějakou organizaci, přihlásím se. Konvička se totiž asi opravdu zbláznil (resp. trpí symptomem velikášství) a pro slušné lidi u něj není místo. Potřebuje nějakou oponenturu jako sůl.
Skvěle jste vystihl můj poslední dobou čím dál tím nutkavější pocit. Rozhodně děkuji za podporu.
Sice se tak úplně neshodneme v názoru, ale oceňuji váš rozumný přístup, zejména apel na nastavení pravidel a máte ode mě karmu.
Bez ohledu na to jestli naše republika je nebo není pro přijmání uprchlíků a bez ohledu jak dopadnou kvóty musíme být řádně připraveni, mít nachystanou legislativu, revidovat karanténí postupy, varianty kam kolik imigrantů umístit.....
Námi volení zástupci mají ve Sněmovně na další rok a půl práce až nad hlavu a na něco takového, o čem píšete ve svém blogu, nemají absolutně ani čas a ani náladu. Kdyby se měli zabývat každým nespokojeným občanem, vznikl by zde totální chaos a zmatek. 200 poslanců a 81 senátorů žije v absolutně jiném světě a o tom, co se děje mezi lidmi, je v podstatě nezajímá - a i kdyby snad přece občas aspoň trochu je to zajímat mohlo, nemají čas se tím zabývat...!
děkuji za příspěvek, pane Šindeláři. Doufala jsem, že jsem to napsala lépe, než jako svůj rozmar. Pevně doufám, že jim ta naléhavost a skutečnost, že jde o veřejný a zájem, brzy dojde.