Jak nahlížím na náhradní mateřství

Cítím se být požehnaná. Každé z dětí jsem počala téměř okamžitě poté, co jsme po nich s jejich otci zatoužili, všechna má těhotenství byla téměř bez komplikací, okamžiky zrození mých dětí považuji za své vrcholné životní zážitky. 

Právě proto lituji ty rodiče, kteří po dětech touží a mít je nemohou. Ty, kteří jsou pro možnost stát se rodiči ochotni podstoupit spousty mnohdy potupných vyšetření, odběrů, zákroků, ale i cestování, sepisování žádostí, administrativy, lustrování soukromí a často zaplatit i nemalé částky.

Nesoudím dnešní mladé lidi, kteří mateřství odsouvají na dobu až neurčitou či na dobu „až“. Je jedno, co tím „až“ myslí. Zda až potkají toho pravého, až dostudují, až získají  práci snů, až získají zkušenosti, až postoupí v rámci kariérního žebříčku, až si něco našetří, až se zabezpečí, až se někam podívají či až získají nějaké zážitky.

Koneckonců, současná doba, plná možností a výzev, jim k tomu nahrává, statistika rozvodovosti hovoří spíše proti zakládání rodiny a podpora rodin a rodičovství také nejsou právě motivující pro mladé, nedostudované, nezapracované, nezkušené a nezajištěné.

Přijde mi vrcholně přirozené, že když se sejdou dva lidé, že zatouží po vlastním dítěti tak moc, že jsou ochotní podstoupit téměř cokoliv, aby výsledkem jejich počínání byl nositel genové výbavy obou rodičů.  

Jakkoliv je mi líto dětí bez rodičů, chápu, že občas je touha po dítěti vlastním tak silná, že myšlenku adopce tito lidé zavrhnou. Ať už protože je spojená často s organizačními komplikacemi anebo prostě proto, že se nechtějí smířit s daným stavem věcí.

Chápu lidi, kteří zkoušejí všechny cesty, které nabízí současná věda i medicína, ale i legislativa.

Takže naprosto chápu ty z nich, kteří, když věda selže, sáhnou i po využití náhradní matky. Zvláště tehdy, když to současný právní řád naší země nezakazuje, najdou vhodnou osobu a popravdě, mají-li na to finance.

Přiznávám bez mučení, že ač platí první odstavec, neumím si představit, že bych se stala náhradní matkou. Každé ze svých těhotenství jsem naplno prožívala, s každým ze svých dětí jsem se cítila být neuvěřitelně propojená a neumím a nechci si představovat, že bych kterékoliv z nich po narození odevzdala jejich biologickým či právní dohodou vzniklým rodičům.

Na druhou stranu chápu ženy, které to tak nevnímají anebo si dokáží nakázat to tak nevnímat. Ať už tak činí z pohnutek finančních (asi nejčastěji) a motivací je jim zajištění vlastní rodiny anebo altruistických.

Každopádně mám, doufám že nepříliš idealistickou, představu, že tato transakce pomůže všem zúčastněným.

Samozřejmě netuším, jaká veškerá úskalí může taková situace přivést, ale předpokládám a doufám, že se valná většina z nich dá ošetřit.

Chápu, že mohou nastat situace, které si nejspíše vyžádají tuto situaci ošetřit právně. Například, když se narodí dítě postižené. Nebo když náhradní matka nedodrží dohodu a rozhodne se si dítě ponechat. Když se během těhotenství stanou rodiče insolventní či se prokáže, že se uchýlili k podvodu. Když se daňovému úřadu zachce tento zisk náhradních matek zdanit. Když se veřejnost rozhodne hovořit oběma smluvním stranám do toho, jací rodiče (věk, sexuální orientace, majetková situace, zdravotní stav) budou moci tuto transakci uskutečnit.

Určitě nelze ignorovat i morální rozměr problému v případech, kdy je matka nositelka zároveň matkou biologickou. Kdy sice dojde k naplnění smlouvy, ale v budoucnu může nastat potřeba ji zkontaktovat.

Jakkoliv může tato situace někoho pohoršovat, nemyslím si, že by byla v lidské historii tak neobvyklá. Nejznámějším případem, doloženým dokonce v Bibli, je případ početí Izmaela, syna Abrahámova, kdy Abrahámova zákonitá manželka Sára, přesvědčená, že je neplodná, nabídla lůno své služky Hagar.

Z literatury, pohádek i legend známe potomky odebrané, často ihned po narození, služkám (především těch, které byly obtěžkány svými pány) a převzaté k výchově do lepších podmínek a nezřídka vešli do dějin

Zkrátka, jakkoliv nám to může přijít zvláštní, cizí, nepřijatelné či nepatřičné, myslím si, že v době, kdy prokazatelně klesá plodnost u obou pohlaví už v poměrně mladém věku, je toto další ze způsobů, jak zvýšit porodnost a přitom učinit pár (set/tisíc...) lidí šťastnými.