Hezky napsáno, líbí se mi to pište dál. I když já ten optimismus, že se to nemůže stát každému, nesdílím a naopak si myslím, že se to teď ještě zhorší, protože kolem týraných či údajně týraných dětí se šíří hrozná hysterie. Řeší se každé dítě, které má i jen modřinu. Naštěstí to tak nebylo, když jsem byla dítě, protože kdyby měl někdo moje rodiče potrestat za každou mou modřinu, odřeninu nebo modřinu, odřeninu a několikrát sešitou hlavu mého bratra, tak rodiče dodnes z vězení nevyjdou. Netýrali nás, naopak trpělivě snášeli, že jsme oba jak z divokých vajec. Neuvědomovala jsem si to, ale dnes, když mám vlastní děti, chápu, že pro matku musela být noční můra s jakým úrazem se zase bratr vrátí. Naštěstí nemusela mít noční můry z toho, že bratra odeberou, ale jen z toho, aby se nepřizabil nebo nezmrzačil. Jen když si vzpomenu, jak jsme lezli po stromech, vyváděli ve stohu, házeli po sobě kameny, jezdili na kole bez brzd, všude vlezli a všechno zkusili, vůbec nechápu, jak jsme to mohli přežít. A jak to mohla přežít matka.

Vzpomínali jsme dneska, jak syn kamarádka na otázku, co dělá maminka ráda, řekl ve školce, že "ráda pije víno s tebou Janou". O víkendu jsme totiž cosi slavili. Z jeho pohledu to bylo logické - máma nerada vaří, nerada uklízí, normálně si s nimi hraje - ale sklenku vína si dá ráda. 

Kluk letos maturuje, kdoví, co by mu hrozilo, kdyby se to stalo v téhle neurotické době :-).

Opět před Vámi smekám - za ochotu přemýšlet o situaci a jít s kůží na trh s upřímností. Každé slovo bych podepsala.

Jen jsem nikde nenarazila na to, že by se pro děti řešili pěstouni, to jste zachytila??

x

Jinak - napište si adminům, jako blogerce Vám ička doplní, abyste do diskusí mohla.

Jestli nenastanou ještě horší časy , než zlé, pro ty týrané děti (kterých je v naší ideální zemi až 80 tisíc ). Protože každý kdo bude mít podezření, by si to mohl rozmyslet, aby ho dav "nezlynčoval". Už takhle jsme dost nevšímavý národ a to ještě poslanci budou diskutovat nad tím  "  křivé obvinění z týrání dítěte by mělo být tresním činem".

Chudáci děti, to že my normální lidi si to neumíme představit neznamená, že se to neděje.

Paní nebyla odstavená od dětí, vybrala si variantu poslat děti k tetě  než partnera - manžela z bytu.

Jste příliš přísná v tomto případě. Zkuste se na to podívat pohledem jednoduché ženské, které sociálka vysvětluje, že jejich otec zneužívá její děti a ona tomu nevěří. Potřebují se bránit, potřebují to řešit, potřebují informace, právníka, potřebují to vysvětlovat tam, kde situace vznikla, jít na tu sociálku, na policii, zjistit, co po nich kdo bude chtít a co mohou udělat. Musejí to zpracovat a promyslet. Spolu. 

Může poslat otce pryč a zůstat s dětmi, které ale pak jen těžko ušetří svého stressu. Nebo je může poslat k tetě, kde budou stranou té vichřice v klidu. Myslím, že bych to udělala stejně. 

Doplňte si, že je to obyčejná rodina (donedávna byla) pravděpodobně žijící od výplaty k výplatě. Policie a soud je jako autority vyděsí, jsou bezbranní, neznají fungování systému - proč taky. O věci se mluví "každý se na ně dívá".

Opravdu si myslíte, že je tady tak přísný odsudek matky na místě?