Můj první výlev o cestě na Šumavu směr Sušice a následně konečný cíl Annín,jsem skončila
skoro před chalupou mých přátel nehynoucích!Dovolím si pokračovat velmi epicky,což jinak není možné,vše má svá pravidla,své krásné tradice,přesto se stále novými vůněmi,barevnými básněmi, krajiny,lidskými osudy a krásami všeho druhu!
Vždy,když přijíždím,v chalupě mě čekají,přesto stojím před ní a musím odvážně zatroubit,neb se dělají tak trochu "důležití",že se jako nepo...když tam přidrandí pražská SPZ,že tam taky přidrandí holandská,německá i jiná zajímavější!Ale vždy jsou zase ohlášení,známí a milí hosté!Prostě krásné fóry-takový to krocení emocí tvrdých šumaváků-dát vám pocítit,kde jste,kam jste přijel jako host,kterého laskavě přijmou!To je dost,ale ještě to nic neznamená-nic do jejich opravdového srdce!
Poprvé jsem tuhle chalupu tvrdošíjně vyhledala v roce 2000,kdy jsem chtěla do klidu,soukromí a současně přátelského souznění v malém pensionu řekněme-a to se mi "čuchově" podařilo!
Tenkrát při prvním zaklepání na vrátka v řácky promrzlém březnu,v chaloupce svítila dvě okýnka,taková ta měkká,oranžová a jem jsem chtěla,aby mi někdo příjemný otevřel a pozval mě dál.To se stalo tak,že mi pán řekl "co chcete?". Já na to,že bych tu chtěla někdy strávit příjemné chvíle a zda by to bylo možné.Změřil si mě dlouze vážně od paty až k hlavě a ne příliš radostně procedil "no,tak poď dál". Supéééér!!!
Venku mrzlo,jen praštělo,nabídl mi něco vařícího(bez zájmu,zda jsem autem) a odkud jako jsem,co chci a kde jsem se tu vzala,s kým tu jsem,s kým jakože tu budu,a...stále si mě měřil podnikavýma očima,řadil si mě,přemýšlel kdo jsem,co tam doopravdy pohledávám,..prostě,jak jsem se později přesvědčila-proklepával mě jako správný šumavák,který má svý za sebou!
Když si na tohle první setkání společně vzpomínáme,předvádíme si vše od začátku,včetně- já musím klepat na dvířka,on (už můj přítel veliký) jakože nedůvěřivě otvírá a já odříkávám svůj počáteční monolog,pak jdu tedy dál,vstupuji do chalupy a ještě si řekneme pár těch úvodních "historických" dialogů a po chvíli se odmlčíme,zahledíme se do očí,ve kterých jsou slzy dojetí nejen na ty vzpomínky,ale především na to nové setkání a velká radost,že nám to pořád funguje!! Z toho jsme hotoví do dalšího rána!
Ze svých zdrojů vydržíme hodně dlouho,po bohatýrském šumavském spánku a dalších dvou dnech pak teprve pokračujeme v informačním zdroji,jakože kdo ským,bez koho,proti komu,co s ním,...ale to je na dlouho a o tom příště!
S láskou Vaše Dagmar
P.S. a mějte se rádi!!
