Rozkvět

Sedmnáct veršů napsaných v prosinci 2015. Vznikaly především během jízdy rychlíkem na trase České Budějovice - Praha.

Rozkvět

 

Bronzový svit se už do mlhy zahalil

čekal tam na ni, kde s ránem se rozloučí -

na břehu bez konce tiše se poroučí.

Čekám i já, se mnou pohled můj nezkalen.

 

Zas jitro zlákalo zlatem svým jasným

oběti ležící pod tíhou snění,

tvé nitro zmizelo a víc ho není

vzpomínku vyvolá slabý jen paprsek.

 

Proč tvary mizí a vadnou, jsou z doby překonané.

Oddám se péči o ně, zaliji práchnivějící půdu;

nevěřím, když o suchu mluví ti, kdo pijí zhluboka;

Ti, kteří nechávají své plody hnít a nad ubohou svou úrodou

pak kroutí hlavou.

 

Neznámým křivkám se navrátí podoba -

milostný déšť šatí spletence citů;

A jimi prorostlá zem svatá, úrodná,

rozkvete barvami jarního svitu.

Autor: Markéta Dadáková | úterý 8.12.2015 2:59 | karma článku: 5,66 | přečteno: 141x
  • Další články autora

Markéta Dadáková

Bezbožná

21.11.2016 v 19:39 | Karma: 12,84

Markéta Dadáková

Segments sentimentaux I

12.3.2015 v 19:43 | Karma: 7,47