Co to vůbec je zneužívání??? -1-

Autor níže v diskusi neváhal popravit svoji definici zneužívání následovně: "... O ZNEUŽÍVÁNÍ SE JEDNÁ V OKAMŽIKU, KDY VÁS NĚKDO POUŽIJE K NĚČEMU, CO SE VÁM NELÍBÍ." a stále trvá na tom, že já něco nechápu.

.

Jsem přesvědčen, že ten kdo zde nechápe je především autor.  Zakládat vymezení pojmu na tom, že se údajné oběti zneužívání něco nelíbí, je prostě nesmysl od samého prvopočátku. Uznávám, že je dobrou definici pojmu zneužívání opravdu těžké udělat, ale podstatou zneužívání přeci není a nemůže být to, že se oběti zneužívání takový stav nelíbí, ale naopak především naplnění věcné podstaty zneužití. Některé typy zneužití dokonce definuje zákon, jako např. pohlavní zneužití, nebo zneužití pravomoci veřejného činitele atd. Například takové mentálně retardované nezletilé se i přesto může sexuální zneužívání klidně docela hodně líbit, ale přesto jde naprosto jednoznačně o zneužití, a to podle skutkové podstaty činu. A to přeci platí vždy u každého zneužití. 

Co to vůbec je zneužívání??? -2-

Zákon tedy celkem přesně vymezuje skutkovou podstatu některých typů zneužívání. Zato v rodinných a mezilidských vztazích je to samozřejmě složitější. Za zneužité bych já osobně považoval třeba muže pod pantoflem dirigované panovačnými paničkami jako malé děti, nebo fyzicky či psychicky týrané ženy, jenže submisivní povahy ani nemusí vědět, že jde o zneužití (jak správně tvrdí i autor blogu). Přesto jde o zneužívání tím, že je naplněna skutková podstata zneužívání a nikoliv na základě toho, zda se to oběti líbí, či ne. A naopak, když učitel potrestá žáka, tím že mu za nevhodné chování uloží mimořádný úkol, tak se to žákovi sice pranic nelíbí, ale přesto to samo o sobě bez dalších indicií ještě nezakládá podstatu zneužití žáka ze strany učitele. A dalších příkladů by se našlo mnoho.

Logické myšlení -1-

Autor mi v diskusi napsal:   ... článek je o možnosti volby a uvědomnění si, že v situacích, kdy se mi něco nelíbí, případně se cítím být do něčeho tlačen, tj. manipulován a zneužíván, tak mohu říct: "NE, to se mi nelíbí".

.

Zdá se že mu buď zcela chybí logické myšlení, nebo neumí vůbec dohlédnout, že to co píše, má v některých situacích zcela jiný význam, než možná zamýšlel. Ale je také možné, že autor své občanské svobody nadřazuje úplně nade vše.  Příkladem budiž opět matka s dítěte, kterou autor v článklu použil.

A musím se ptát: KDYŽ MATKA PŘI PÉČI O KOJENCE MUSÍ NĚKOLIKRÁT DENNĚ ŠÁHNOUT DO POSRANÝCH PLENEK A KDYŽ DÍTĚ V NOCI NESPÍ A NEUSTÁLE JI BUDÍ ŘEVEM, JE MATAK TÍM DÍTĚTEM ZNEUŽÍVÁNA, NEBO NE?  A KDYŽ SE V MATKA V TAKOVÉ SITUACI ROZHODNE KOJIT PRAVIDELNĚ, ABY DÍTĚ PŘEŠLO NA ROZUMNÝ REŽIM A ONA SE MOHLA TAKY TROCHU VYSPAT, TAK PODLE AUTORA JE TO ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE (viz článek).

Podle mne to znamená jen to,  že autor ví o praktickém životě prd, ale chtěl by rozdávat rozumy.

Logické myšlení -2-

Staral se autor blogu vůbec někdy se svoji ženou o dítě, že v článku píšete takové blbosti? Strávil někdy se svoji ženou noc u postýlky nemocného dítěte, když ona už nespala třetí noc a požádala ho o pomoc? Vypral autor alespoň jednou v životě pár posraných plínek? A líbilo se mu to všechno? No hlavně, že máte autore na všechny situace, kdy se Vám něco nelíbí možnost volby. Jak vás tak šacuju, tak jste to buď vůbec nezažil, a nebo vaše volba byla (bude) utéct ze vztahu.  Prostě jen proto, že se vám to nelíbí, ne proto, že by šlo o nějaké opravdové zneužívaní.

.

A právě proto mě dost štve, když někdo s takovou zvrácenou logikou píše podobné články, jako je tenhle diskutovaný blog.   

Autor si plete dojmy a pojmy -1-

Souhlasím,  že všichni jsme nějak zneužívání, aniž si to chceme připustit. Na druhou stranu je nesmysl, že pokud mi s někým není dobře, automaticky to znamená, že mě zneužívá. Autor to sice takto přímo netvrdí, ale článek začíná o zneužívání ale dále pokračuje o tom, že nám s někým není dobře. A to je zavádějící.

.

Nemusí mi být dobře s rodiči (nebo učiteli), protože na mě mají nějaké nároky a vyžadují, abych plnil své povinností. Nemusí nám být dobře v partě silnějších (chytřejších, rychlejších apod.) a to ne proto, že by mě zneužívali, ale proto, že se cítím méněcenný. Nemusí mi být dobře v práci, protože tam musím (světe div se) pracovat. Nemusí mi být dobře s partnerem, který nechce tolerovat mé nevhodné (nezodpovědné, hrubé, či jiné) chování. Těch případů, kdy mi s někým není dobře a přitom to vůbec není jeho vinou, je tolik, že kladení rovnítka mezi zneužíváním a pocitem, že mi s někým není dobře je naprosto nesmyslné.

.