Vžité omyly a nesmysly na silnicích

Za posledních několik měsíců proskočilo médii spousty nesmyslů ohledně "nových" úprav v zákonech týkajících se silničního provozu, a to především novém vybavením lékárničky, povinným formulářem pro sepsání záznamu o dopravní nehodě apod.

Většina těchto fám pochází, buď z pera senzace chtivých novinářů, nebo novinářů, kteří si nezjistili fakta.

Fáma č. 1: nové vybavení lékarničky, termo fólie apod.:

není pravdou, že by se změnilo složení autolékárničky. Ve sbírce zákonů dodnes nevyšla jediná úprava, která by měnila složení lékárničky.  Každý si samozřejmě může lékárničku vybavit podle svého (minimálně však ve stávající, známé podobě). Můj kolega má například lékárničku, za kterou by se nemusela stydět ani záchranná služba. Povinnost dovybavit lékárničku např. termo fólií však nemáte. Obsah autolékárničky naleznete ve 14. příloze vyhlášky č. 341/2002 Sb.

Obsah autolékárničky:

Obvaz hotový sterilní č. 2 (2ks) .

Obvaz hotový sterilní č. 3 (2ks) .

Obvaz hotový sterilní č. 4 (2ks) .

Šátek trojcípý (2ks)

Obinadlo elastické 10cm x 5m (není povinné v I. Velikosti lékárničky).

Náplast cívka 2,5cm x 5m (1ks) .

Náplast s polštářkem 8x4cm (6ks) .

Obinadlo škrtící pryžové (1ks) .

Obvaz hotový sterilní 5x7,5cm (1ks) .

Rouška resuscitační (1ks) .

Rouška PVC 20x20cm (1ks) .

Rukavice latexové (1 pár) .

Špendlík zavírací (2 ks)

Nůžky (1ks)

Fáma č. 2: povinný formulář - záznam o dopravní nehodě

Tohle je další luxusní blábol. Ve sbírce zákonů nenaleznete jedinou zmínku o tom, že existuje něco jako standardizovaný povinný formulář, pro případ nehody, který musíte mít u sebe. S účinností od 1. ledna 2009 došlo k novelizaci ustanovení § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., jenž stanovuje, že účastníci dopravní nehody jsou povinni v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli, tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejich účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků.

Tedy pokud tyto informace napíšete na kus čistého papíru, špinavého papíru, či toaletního papíru je to jedno. Pokud bude obsahovat výše uvedené informace, stává se záznamem o dopravní nehodě. Tedy hysterie spojená s tím, že musíme mít povinně jakýsi formulář v autě je nesmysl, neboť nic takového zákon neříká. Už jenom tím, že formuláře, které nám poskytují pojišťovny, jsou každý jiný, dokládá, že se nejedná o standardizovaný formulář, který by upravoval zákon, ale pouze o soukromý formulář pojišťovny. Jelikož si v případě nehody nemusí každý člověk vybavit náležitosti, které je potřeba do záznamu o dopravní nehodě zapsat, jsou tyto formuláře z pojišťoven dobrým vodítkem. Není zde však jediná zákonná povinnost, která by vám ukládala tyto formuláře mít u sebe. Z mého pohledu (byť jsem zatím nikdy nebyl účastníkem dopravní nehody) je např. místo pro vyjádření řidiče nedostatečné, to samé se dá říct o místu pro nákres situace apod.

Fáma č. 3: volání policie k nehodě a hodnocení vzniklé škody účastníky nehody

Tohle je opravdu věc, nad kterou zůstává rozum stát. Představa, že každý jsme odborník na odhad škody na motorovém vozidle je směšnou ukázkou neschopnosti našich poslanců schválit normální zákon. Zákon nově stanoví, že nejsme povinni volat policii, když škoda nepřesáhne Kč 100.000,-. Pokud nabouráte Favorita, Felicii, starší Fábii, nebo vozy v podobné třídě a stavu, zcela jistě, i v případě totálky nedosáhne škoda výše Kč 100tis. Takovou hodnotu dneska tyto auta prostě nemají. Pokud ovšem "bouchnete" např. předek nějakého luxusního automobilu, zcela jistě bude částka přesahovat 100tis. Pravidlo proto zní zcela jasně, pokud si nejste jistí výší škody, nadhodnoťte raději tuto částku. Já, a většina z nás prostě nejsme schopni odhadnout, jaká ta škoda ve skutečnosti je a zdali částka přesahuje 100tis. nebo ne. Z mého subjektivního pohledu se může zdát konkrétní nehoda jako banální s minimální škodou, ale výsledný účet může znít úplně jinak. Subjektivně se proto mohu domnívat, že škoda je vyšší než 100tis., a proto raději zavolám policii.

Zákonodárce chtěl nejspíše zabránit tomu, aby se policie nevolala ke škrábanci za Kč 50,- a blokovala se tak doprava a zdržovali se policisté od důležitější práce. Hranice 100tis. však není vhodně zvolená a většina lidí nedokáže posoudit skutečnou výši vzniklé škody.

Na závěr jsem si nechal ne příliš známou perličku z dílny našich zákonodárců, týkající se všemi "oblíbené" osoby blízké:

V paragrafu 12,  zákona č. 281/1991 Sb. se píše následující:

(3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud bude s vaším vozem spáchán nějaký přestupek a při projednávání tohoto přestupku na policii uvedete, že se jedná o osobu blízkou, nebude tímto možno prokázat vaše případné protiprávní jednání a vy budete mít dokonce nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku za tuto návštěvu. Tak že, když budou s vaším vozem neustále porušovány předpisy a vy budete opakovaně, jako majitel vozu, předvoláván k projednání těchto přestupků, můžete si otevřít poměrně slušný podnik, který vám bude financovat Policie ČR. No není toto absurdistán?? Prosím neberte tento příklad jako návod, je to pouze ukázka toho, co umožňuje náš právní řád.

Tedy závěrem, nejlepším zdrojem je Sbírka zákonů. Co není ve Sbírce zákonů, to neexistuje. Neznalost zákonů sice neomlouvá, ale člověk není prostě profesionální právník a těžko může obsáhnout všechny zákonné úpravy a vyhlášky. Očekával bych, že seriózní média budou seriózně informovat občany a v otázkách interpretace zákona budou ctít literu zákona, nikoliv domněnky konkrétního novináře. Jednou vypuštěná fáma se poté šíří společností a na této fámě se poté přiživují různí vykukové. Nejsmutnější je ale fakt, že těmto fámám občas podléhají i samotní policisté, což je zarážející, ale v našem banánistánu, nikoliv nečekané.