Pes není stroj, pokud mu někdo ubližuje má stejné právo na obranu jako jakýkoliv jiný tvor, včetně člověka. Názory typu, že pes nesmí nikdy napadnout člověka jsou pouze nepochopením podstaty života a jeho ochrany. Chtít po nějakém živém tvorovi, aby snášel ubližování jiného tvora a přitom se nebránil, může jedině sobec a ti jak známo kašlou na všechno a všechny kolem sebe. Nemá proto větší význam brát jejich názory za bernou minci.
Pes provází člověka již dlouhou řadu let a jako zástupce živočišné říše dosáhl pravděpodobně nejvýznamnějšího statusu v lidské společnosti. Stal se tak jedinečným přítelem, ochranářem a pomocníkem, pro mnohé lidi je to navíc ten nejdůležitější tvor, který jim pomáhá v jejich životním údělu. Psa tak potkáte téměř na každém kroku, a nebylo by proto od věci se, krom obecných informací, že pes je savec, má čtyři nohy, zuby a ocas, dozvědět o životě tohoto tvora víc a snažit se tak porozumět chování a především signálům, které každý pes vydává.Je s podivem, že se tyto praktické dovednosti nevyučují na škole, jistě by to bylo užitečnější a pro mnohé lidi smysluplnější, než kdejaké tupé memorování nepodstatných, nebo ještě hůře v čase se měnících informací.
Mnohým konfliktům by šlo předejít, kdyby člověk znal a správně četl signály, které vydává pes. Mnohým zraněním by šlo předejít, pokud by lidi psi nedráždili a mnohým nedorozuměním by šlo předejít, pokud by si páníčkové své psy dostatečně hlídali a rodiče nedovoli, aby děti sahaly na cizí zvíře, nebo mu dokonce ubližovaly.
Pes velmi často útočí, pokud se cítí být lidmi ohrožený, případně v okamžiku, kdy mu člověk ubližuje, nebo když ubližuje jeho pánovi (agresivní pokřiky, prudké pohyby - náznaky, nebo dokončené kopance, napřahování, údery rukou, taktéž tahání za ocas, uši, za fousky, píchání do očí prsty, klackem, házení kamenů, atd.) Lidé jsou sice dominantní silou na této planetě, nicméně pokud chtějí žít s ostatními tvory v klidu, i oni by měli chápat a respektovat zvířata a jejich chování. V žádném případě si nepřeji konflikt mých psů s jinými lidmi, ale zároveň po nich nemůžu chtít, aby v případě, kdy jim je ze strany lidí ubližováno, se nebránili. To je prostě proti logice, aby se napadený nesměl bránit. Pokud člověk psovi ubližuje, nebo ho dráždí, kousanec si zaslouží! Toto platí pro dospělé i děti.
Když jsem byl malý a nechtěl jsem poslouchat, dostal jsem na zadek. Pomohlo mi to pochopit co si mohu dovolit a co už je za hranicí a rozhodně toho nelituji, neboť ty výprasky byly zasloužené a naopak z dnešního pohledu dospělého člověka jsem za ně rád. Podobně se k problému staví pes, i on vám dává najevo co můžete a co už je za hranicí a pokud dotyčné individuum tuto hranici překračuje a psa dráždí, či mu ubližuje, je svatým právem psa se bránit a třeba i útokem. Naštěstí nebyli nikdy naši psi podobné situaci vystaveni, nicméně pokud jim bude někdo někdy ubližovat, rozhodně jim nebudu mít za zlé, budou-li se bránit.
Pokud bych se měl vypořádat s názorem, že někteří lidé požadují, aby psi chodili pouze na vodítku a jenom s náhubkem, musel bych i já požadovat, aby všechny děti byly vždy nejvýše metr od svých rodičů a ruce měly spoutané a přes pusu měly pásku. Obojí je stejně nesmyslné. Pes potřebuje volnost, jeho majitel je však v takovém případě za něj plně zodpovědný. Stejně tak děti potřebují svobodu, je však zodpovědností rodičů, pokud jejich dítě dráždí nebo ubližuje psovi a ten se poté brání.
Taktéž je potřeba upozornit na významné odlišnosti v chování fenek a psů a vůbec mezi jednotlivými plemeny a neházet tak všechny psy do jednoho pytle. Kupříkladu psí samci útočí cca 2x častěji než fenky. V této souvislosti si neodpustím kritickou poznámku na adresu některých majitelů tzv. "bojových plemen", kteří jsou zhusta aktéry v kauzách konfliktů s lidmi. Nic proti samotným zvířatům nemám, jsou to krásní tvorové, spíš mi vadí někteří paníčkové, kteří si podobné zvíře pořídí, ale poté jej nejsou schopni zvládnout. Každý alespoň trochu soudný majitel, který neignoruje fakta, si je vědom, že pořízením dobrmana, rotvajlera, staforda, pitbulla, či jiného psa s podobnou mentalitou si pořizují zvíře, které má potenciál významně ublížit, a proto je potřeba mít toto na paměti a podle toho se chovat. Nejhorší je, pokud si tito majitelé nejsou ochotni přiznat, že jejich mazlíček má tento nebezpečný potenciál a bagatelizují možné následky a chovají se nezodpovědně. Zbytečně tak přivolávájí potenciální konflikty, které mohou vyústit v situace, kterým se každý rozumný člověk snaží na hony vyhnout. Dle mého názoru by si proto tato plemena měli pořizovat pouze lidé, kteří budou mít prokazatelné vzdělání (certifikát) opravňující k chovu těchto zvířat. Je prostě neoddiskutovatelným rozdílem, zdali chováte retrívra, či labradora, nebo staforda, či pitbulla. Statistika je v tomto směru k "bojovým" plemenům velmi nekompromisní a například v USA stojí za 55% všech smrtelných útoků pitbullové, 14% mají na svědomí rotvajleři, 4% američtí buldoci nebo stafordi, 5% husky a zbytek ostatní plemena. Na druhou stranu, ne za všechna napadení člověka "bojovými" plemeny mohou samotní psi, mnohokrát hraje svojí roli i chování "postiženého" člověka, ale o tom se zas tak často nemluví. Přeci jenom svalit vinu na psa je daleko jednodušší, než se přiznat, že jsem ho dráždil.
Přeji všem majitelům psů hodně zodpovědnosti a rozumu a nepejskařům dostatek tolerance. Psi tady prostě vždy byli, jsou a naštěstí vždy budou, a proto je potřeba znát a porozumět psímu chování více než jiným zvířatům. Pokud chtějí žít pejskaři i nepejskaři v normálním soužití, měly by obě skupiny najít porozumění pro jednání a chování právě té druhé strany.
Doplnění 19:00h - z mnoha reakcí, které mi přišly si dovolím zveřejnit jednu od paní Jelínkové, se kterou se plně ztotožňuji:
...i bojový pes, pokud je vychováván ve styku s člověkem, ví, jak se k němu chovat. A že za pokousaní většinou mohou psi, kteří nejsou tak šťastní, tj. žijí někde uvázaní, nebo jsou sami na zahradě, či na dvorku, neznají pohlazení a člověka vidí jednou za týden... To jsou pak ti, kteří na vesnici někomu utečou...
