Odborářské Waterloo, aneb stávkujeme doma, na chalupě, nebo v OC...

Přiznám se, i já jsem podlehl starostem z dnešní stávky, a proto jsem ráno s obavami vyhlížel stávkové zpravodajství o kolapsu dopravy v Praze. Opak je pravdou, v Praze je krásné počasí, v ulicích "masivně" manifestuje pár stovek protestujících, nějaké autobusy a tramvaje jezdí, ulice jsou víceméně prázdné a doprava je řekl bych "hodobóžová". Ono taky, kdo by chtěl v takovém horku stávkovat pro potěchu pár odborových bafuňářů a roznášet slámu po Praze, doma je lépe a obchodní centra jsou klimatizovaná...

Jestliže se na Palackém náměstí sešlo odhadem cca 300 lidí, tak kde jsou ty tisíce, o kterých mluvili odborářští předáci? Je jasné, že mnozí "stávkující" využili nastalé situace a místo stávkování si prostě udělali volno. Nejenže nedokázali odborářští předáci na první pokus zorganizovat legálně stávku, ale ani ten druhý se jim jaksi organizačně nevyvedl. Prostě banda neschopných bafuňářů se sebevědomím Aničky Dajdou.

Když jsem ráno sledoval vystoupení odborářský bossů a slyšel ty jejich laciné a prvoplánovité řeči k "nabuzení davu" musel jsem se začít smát, jaké panoptikum má vést ty "masy" Prahou. Stávka odborářů se tak změnila spíše v úsměvný průvod, ze kterého si nikdo nic nedělá. Vlastně jediným hmatatelným výsledkem stávky je fakt, že si mnoho pražanů, brňanů, olomoučanů a ústečanů vzalo dnes dovolenou a ostatní odložili svoji cestu do jednoho z měst na jiný den. Mnozí oprášili svá jízdní kola a udělali tak něco pro své zdraví. Byť se stávkou v plné míře nesouhlasím, musím uznat, že z tohoto pohledu je akce odborářů vlastně pozitivní a pokud by se takto "protestovalo" častěji, možná by to byl dobrý základ pro nový pilíř zdravotnické reformy.

Touto cestou bych také rád upozornil a ocenil dopraváky, kteří přes vyhrožování jejich kolegů, nastoupili do práce a vozí lidi. Dle odborářů jsou lidé, kteří nastoupí do práce a nepřidělávají tak svému zaměstnavateli problémy, známí stávkokazi. Tyto výroky spolu s "uličkami hanby", které pro tyto zaměstnance připravili jejich kolegové, tak ukazují na zvrácenou logiku odborářů přesně ve stylu: "kdo nejde s námi jde proti nám". Tito lidé tak zaslouží spíše obdiv, nežli odsouzení kolegů, z nichž mnozí měli stávky akorát plná ústa a naopak pouze zneužili stávky k tomu, aby si udělali volno.

Podle odboráře Pomajbíka podporuje stávku až 90% lidí, realita prokazuje, že odborář Pomajbík lže a stávku tak podporuje něco kolem 60% procent a i toto číslo je vzhledem k účasti na stávce spíše symbolické, neboť nepopulární reformy jsou prostě ze své podstaty nepopulární a nemohou se těšit velké oblibě. Dle účasti na stávce je tak zřejmě, že v této zemi není zatím tak špatně, jak se nám snaží odborářští bossové vnutit. Problémy zde ovšem jsou a pokud se nebudou řešit dnes, bude to bolet v budoucnu mnohem více - příkladů v Evropě je myslím si dostatečné množství.