Jo, a "nežli" se píše dohromady

Re: Jo, a "nežli" se píše dohromady

V textech vidím psát nežli i než-li. Přiznám se, že nevím zda-li psát než-li, nebo nežli. Více jsem zvyklý psát než-li, ale pokud by to měla být pravopisná chyba, rád to změním. Když tak sem dejte nějaké informace k tomu, zda-li psát než-li, nebo nežli. Nejlépe, nějaký link, kde je uvedeno vysvětlení.

Takže shrnutí diskuse

Nemá smysl učit Afričany lovit ryby, pokud nad nimi potom nejste připraven stát a dohlížet, aby je opravdu lovili. Při první příležitosti lovit přestanou a začnou zase natahovat ruku.

Re: Takže shrnutí diskuse

proč si to myslíte?

Castecne souhlasim.

Ten problem je ale daleko slozitejsi. Jiste je ale hezke, presvedcovat lidi, at tam neposilaji penize, protoze je to strategicky nesmysl.

souhlasim

taky jsem v tech mistech byl. Sice jen jednou jako turista na mesic a prevazne v Tanzanii, ale Tanzanie je nachlup to same jako Kena. Je zajimave, ze tam zije 200 ruznych kmenu v jednom state, kazdy kmen ma svuj vlastni jazyk a nekteri treba ani nemluvi swahilski. Swahilstina je jazyk ktery pochazi od arabskych otrokaru a je to takova smeska arabstiny s mistnimi jazyky na vychodnim africkem pobrezi.

Ohledne pomoci - napriklad je znamo, ze 90% zahranicni pomoci se k potrebnym vubec nedostane, protoze uvizne za nehty mistnich zkorumpovanych uredniku. Mate pravdu ze je lepsi je naucit lovit, ale ne vzdy to jde. Prumerne IQ v africe je treba jen 80 a to je dost malo na zvladani komplexnejsiho reseni problemu.

Re: souhlasim

 moje řeč

s tím naprosto souhlasím

...ale otázka zní, jak moc jde Afričanům učit se a myslet naším způsobem. Pokud vím, tak Afričané nejsou plánovací shromažďovatelé jako my, ale vzhledem k životním podmínkám se jim dlouhodobě osvědčila strategie okamžité spotřeby - tedy do té doby, než tam přišli běloši.

Slyšel jsem příběh o tom, jak kdesi v Africe vystavěla nějaká organizace studny v každé vsi, a jediné, co bylo potřeba, bylo jednoduché zařízení občas opravit - přesto však během pěti let většina studní nefungovala a ženy z vesnice chodily s džbány na hlavách pět kilometrů pro vodu k řece. Jaké jsou zkušenosti ze vzdělávání Afričanů, respektive s jejich přeučováním na náš plánovitý způsob života?

Re: s tím naprosto souhlasím

Sambuři, Masajové, či jiné "přírodní národy" až tolik vzdělání nepotřebují, myslím si že jsou spokojeni se svým životem a naši pomoc nepotřebují a ani ji nevyžadují. Jedná se především o městské či vesnické obyvatelstvo, které potřebuje ke svému životu nějakou okolní infrastrukturu a především znalosti a vědomosti. Jinak řečeno, městské, či vesnické obyvatelstvo pomalu ztrácí schopnost (jako ji ztratili "vyspělí" lidé ze západu) uživit se nezávisle na vybudované infrastruktuře (ulovit si, najít si přírodní zdroj vody, vyrobit si sám nástroje z přírodních zdrojů, či si postavit vlastní dům). Ke svému životu už potřebují určitou infrastrukturu v okolí (studny, vodovody, kanalizaci, obchody, fungující ekonomiku). K takovémuto životu je vzdělání naprosto nutné a myslím, že to Afričané začínají chápat, ostatně mnoho z nich posílá své děti do škol a jejich jediným přáním je, aby děti byli vzdělané. Samozřejmě se najdou i tací, kteří děti do školy neposílájí, protože nechtějí či nemůžou.

Afričané potřebují

několik set let tuhého feudálního režimu, který je v prvé řadě naučí tvrdě pracovat, jinak nemají šanci. Vzdělání je jenom třešnička na dortu.

Nedávno tam byli čeští rybníkáři

Naučili Afričany, jak chovat ryby a stavět rybníky. Po jejich odjezdu byla násada brzy snědená a neudržované rybníky zarostly rákosím.