Kluk s gulami si nevidí do tlamy...

Slova prezidenta Klause o "prázdném a falešném" Topolánkovi získávají čím dál tím větší opodstatnění a reálné obrysy. Nejenže Topolánek nepřinesl ODS vůbec nic - míněno ideově, ale současně začal podkopávat důvěru pravicových voličů ve schopnosti ODS chovat se pravicově a donutil je hledat alternativy a tím pádem oslabil pozici ODS a vytvořil politickou konkurenci.

Už samotné zvolení Topolánka za předsedu ODS v roce 2002 svědčí o tom, jak "silně" ideový Topolánek bude. Za zvolením Topolánka totiž nestál program, se kterým by Topolánek oslovil volitele, ale pouze a jenom boj mezi pražskou a jihomoravskou ODS. Jedna prosazovala za předsedu Jana Zahradila a druhá Petra Nečase. Nakonec byl zvolen ten třetí vzadu - Topolánek. Stal se tak objektem hry o místopředsednická křesla a vyšachování především Pavla Béma z možnosti stát se místropředsedou ODS, tak jak tehdy v listopadu 2002 předesílal Petr Nečas - to byla pravděpodobně jeho největší chyba, neboť Pavel Bém byl trnem v oku pražské ODS - jejich muž č.1 byl tehdy Jan Zahradil. Pražským volitelům bylo jasné, že v případě úspěchu Nečase, nemohou mít ve vedení preferovaného Zahradila a Béma a proto nakonec podpořili Topolánka. Taktéž tehdejší "poklausovská" chuť po změně za každou cenu hrála roli v Topolánkově zvolení. V. Klaus hodnotil Topolánka velmi syrově až chladně a to mohlo být pro mnohé volitele taktéž motiv k odevzdání hlasu pro Topolána, neboť chtěli změnu za každou cenu, respektive volili ve jménu: "vše co se nelíbí Klausovi podpoříme". Topolánek byl tedy zvolen podobným způsobem jako se stal Pavel Mokrý předsedou ČMFS a jeho působení je stejně nemastné a neslané, o skandálech nemluvě.

Pokud jsou voleni předsedové stran lidé bez ideového vedení, bez myšlenek na to jak dále rozvíjet stranu, jejímž předsedou se stávájí, pokud se stane předsedou strany ten, který je prázdný a falešný, ten který nedokáže stranu vést a tmelit, ten, který přitahuje lidi, kteří si jdou do politiky spíše vydělat, než něco změnit ve prospěch společnosti, nemůže se ODS divit, že ji v parlamentu převálcují hoši z ČSSD a Komunisti. ODS snad už rezignovala na pravicovou politiku a chová se jak smyslu zbavená. Korunu tomu nasadí Topolánek, který požaduje od úřednické vlády, aby odstoupila, když on - Topolánek  se neúčastní schvalování rozpočtu, neboť se vzdal mandátu a ODS  nedokáže prosadit v Poslanecké sněmovně rozpočet na kterém se tato vláda, nominovaná mimojiné ODS, shodla  a umožnili tak socialistům a komunistům, aby zadlužili naši zemi o dalších 12 miliard Kč.

Místo toho, aby vyzýval stávající vládu k rezignaci, což opravdu musí být míněno jak vtip, tak by měl Mirek Topolánek spíše zvážit svoje další setrvání v politice. Politika ODS v jeho podání totiž již není politikou pravicovou, ale připomíná spíše posmrtnou křeč kdysi pravicové strany. ODS potřebuje svého Ivana Haška, osobnost, která bude silnou, vyhraněnou individualitou s jasnými vizemi a programem, nikoliv pouze tím třetím, který "nikomu" nevadí. Jenom tak může tato strana uspět. Éra Topolánka je u konce. Snad...