Tohle opravdu čekali pouze ti nejskalnější fanoušci. Po porážce s Norskem to vypadalo na definitivní zmar naší hokejové reprezentace, do kterého se již několik let propadá svými výkony. Dnešek a i předcházející výkony daly však vzpomenout na slávu českého hokeje a především ukázaly, že vítězství přináší, kromě neoddiskutovatelného umění, také bojovnost a nasazení. A obojího má tento tým opravdu hodně a k tomu přidal i štěstíčko, které je na takové úrovni taktéž potřeba.
Finále MS je velký úspěch a nezmění na tom nic ani fakt, že na MS nehrají ti nejlepší z nejlepších. Všichni měli stejné podmínky a z těch se snažili poskládat ty nejlepší týmy. Někdy máte k dispozici vše, někdy nic, každopádně degradovat tento úspěch by bylo nefér právě k hráčům, kteří svojí bojovností zařídili to, že čeští hokejisté opět po letech baví své fanoušky a plní náměstí a hospody fandícími příznivci národního týmu.
Bojovnost není obvykle naší nejsilnější stránkou, spíše se prosazujeme technikou, a proto je pro mě milým překvapením pohled na to, jak český národní tým bojuje a rve se o vítězství. Díky za to, protože to je přesně ta vlastnost, která dělá z hráčů hrdiny a z některých i legendy.
Nechť je tento tým, který dokázal spadnout až na dno a poté se vlastní silou vyškrábal až na vrchol, příkladem pro všechny mladé sportovce, kteří chtějí v životě něco dokázat.
Hodně štěstí ve finále, vím, že se budou naši hráči rvát a už se moc těším!!
