Borobudur: jeden z novodobých sedmi divů světa... (fotoblog)

Crrrrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrrr, ozývá se najednou nepříjemný zvuk z dálky a já se pomalu a nechotně loučím se svým snem. Otevřel jsem na půl jedno oko, je tma jako v pytli a hodinky hlásí 3:45 ráno. Přivstat si zrovna dnes je však přeci jenom snazší než jindy, neboť nás čeká východ slunce na Borobuduru - nejvýznamnější buddhistické památce v jihovýchodní Asii a taktéž nejnavštěvovanější turistické atrakci v Indonésii. A právě před východem slunce je největší šance projít se po Borobuduru v klidu a bez lidí, neboť zde téměř nikdo není - Borobudur se pro veřejnost otvírá až v šest hodin ráno a vystoupat nahoru pak také nějaký čas trvá.

Tento unikátní chrámový komplex se nachází v Indonésii v Centrální Jávě a stal se naším hlavním bodem zájmu po pět následujících dní. Ostatně pojďte se podívat!

 

Krajina okolo Borobuduru před východem slunce - Borobudur se nachází na pláni Kedu cca 45 km severovýchodně od Yogyakarty a téměř každé ráno se díky blízké přitomnosti rovníku a velkému množství bujné vegetace koupe okolní krajina v mlze a oparu

 

 Borobudur - pohled z areálu a pozemků patřícících Borobuduru

 

 Hlavní schodiště - vede až na vrchol. Při cestě vzhůru projdete několika branami v "patrech". Borobudur má čtyři strany a na každé z nich je uprostřed podobné schodiště.

 

 Uličky na Borobuduru - na každém patře vede kolem celé stavby ulička, která je obložena rytinami zobrazujícími výjevy z Buddhova života

 

Rytiny na zdech- nejčastějším zobrazením je sám Buddha a bílý slon

 

 Zahrady a areál okolo Borobuduru - přímo v sousedství hlavního chrámu, na pozemcích patřící Borobuduru, leží hotel Manohara. Tento hotel jsme zvolili právě z tohoto důvodu, neboť je odtud nejlepší pohled a přístup a zároveň se lze pouze odtud dostat na Borobudur brzy ráno ještě před otevírací dobou, kdy je toto místo nejprázdnější a především nejmagičtější.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Duch

 

 Brána na schodišti před východem slunce

 

 

 

 Východ slunce na Borobuduru - jak je na rovníku dobrým zvykem, slunce vychází s železnou pravidelností každý den v roce přesně v 6:00h. Tato fotka vznikla v 6:01h. Většina organizovaných turistických výprav k Borobuduru je plánována právě na tento čas, ale je to tak trochu past, neboť Borobudur se otevírá právě až v šest ráno, tzn, že než se člověk vyškrábe nahoru tak propásne ten nejlepší čas na pozorování - ten je dle mého názoru cca od 5 ráno do půl sedmé, poté se již Borobudur hemží stovkami lidí a je čas odejít...

 

 Stúpy a krajina v ranní mlze

 

 Roztrhané mraky nad Borobudurem - v pozadí sopka Merapi (vpravo) a sopka Merbabu (vlevo)

 

Impozantní rýžové terasy Selogriyo - cca 1 hodinu jízdy od Borobuduru se nachází nádherné staleté rýžové terasy. Návštěvu teras jsme kvůli fotografování naplánovali na pozdní odpoledne, jedinou kaňkou celé návštěvy tak byl pouze fakt, že podmínky (opar a zataženo) zabránily vzniku ještě lepších fotografií se zajímavým světlem, nicméně toto nemohlo ovlivnit mimořádně silný zážitek, který nabízí pohled na tuto fascinující krajinu

 

 

 

 

Zemědělci - tyto fantastické terasy vznikaly po generace a patří jedné vesnici. Všichni obyvatelé vesnice se podílí na obhospodařování a vzájemně sdílí náklady i výnosy.

 

 

 Ranní krajina okolo Borobuduru v oparu a mlze - dnes nebylo slunce při východu slunce vidět, pozorováno z kopce Mahitan...

 

Odpolední Borobudur - pro zájemce o jízdu na slonech se nabízí možnost nechat se "vyvézt" na blízký kopec a pozorovat Borobudur ze vzdálenější perspektivy, my jsme si sem došli pěšky, což nám zabralo cca 25minut a 214 vyšlápnutých schodů.

 

 Noční osvětlení Borobuduru - osvětlení není zapínáno každý den - my jsme zde strávili 4 noci a osvětlený Borobudur jsme viděli pouze jednou

 

 Kalíšek na pryskyřici - téměř u každého stomu je takový kalíšek, stromů jsou v okolí Borobuduru stovky. Pryskyřice poté slouží v místní buddhistické komunitě jako prostředek pro výrobu vonných tyčinek, kadidel apod.

 

Ač by se mohlo zdát, že návštěva exponovaných památek není mnohdy ten nejlepší nápad, mohu návštěvu této významné stavby a oblasti vřele doporučit - jedná se skutečně o mimořádný zážitek a především pak východ slunce je vpravdě magický a dodává celému místu punc výjimečnosti.

 

Fotografie z tohoto článku ve vyšším rozlišení najdete také na stránkách www.petrcunderlik.cz

 

Přeji všem hezký den!

 

Autor: Petr Čunderlík | čtvrtek 12.7.2012 8:08 | karma článku: 36,44 | přečteno: 5340x
  • Další články autora

Petr Čunderlík

Chci mír za jakoukoliv cenu!

2.4.2023 v 14:44 | Karma: 31,78

Petr Čunderlík

Ve stínu krále... (fotoblog)

18.3.2016 v 9:24 | Karma: 24,91

Petr Čunderlík

Jarní fotolovy... (fotoblog)

15.6.2015 v 12:30 | Karma: 32,80