Přede dvěma měsíci byly za velkého mediálního zájmu hledány ostatky sv. Anežky. Ostatky Boleslava I. nehledá nikdo. Proč ten rozdíl?
Hranicka kostí K 3K. Hilbert
Pro svatořečení byly dříve ostatky velmi důležité. Prokazovalo se jimi, že mučedník skutečně existoval. Byl to pragmatický předpis zabraňující svatořečení vymyšlených postav, či bájných postav z pohanských mýtů. Připomeňme si, že k tomu často skutečně docházelo; například sv. Jiří je personifikací jara a stejně i sv. Martin personifikací podzimu. U historicky doložené blahoslavené Anežky byla nakonec učiněna výjimka a byla svatořečena, i když její ostatky nejsou známy. Přesto, jak známo, došlo k pokusu její ostatky nalézt v pražském kostele sv. Haštala na základě vizí řádové sestry z Kroměříže. Ostatky se samozřejmě nenalezly.
Již z doby dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě na počátku 20. století je svědectví o existenci pietně srovnané hraničky kostí označené K 3. Informace nepochází od vizionářů, ale od tvůrce dostavby katedrály Kamila Hilberta a dalších odborníků. Vše navíc dokládaly fotografie. Tyto ostatky byly koncem 90. za naprostého mediálního ticha vyzdviženy a následně podrobeny jedoduššímu antropologickému výzkumu. Bylo zjištěno, že se jedná o ostatky muže zemřelého ve věku 65 + x roků, muže zemřelého ve věku 35 ± 10 roků, ženy zemřelé ve věku 55 ± 10 roků a sedmi dětí. Podle dožitých věků by se mohlo nejspíše jednat o Boleslava I., jeho dospělého syna, manželku a alespoň některé jejich děti. Na podrobnější výzkum, například určení krevních skupin jedinců, které by osvětlily možnost vzájemné příbuznosti, se už nenašly peníze.
Tak je nutné si položit otázku, kam jsme se to na počátku 3. tisíciletí vlastně dostali? Na archeologický výzkum na základě vizí se prostředky najdou, na výzkum významných ostatků nikoliv. Jsme obklopeni připomínáním symbolického významu a odkazu sv. Václava vytvořeného legendami, skutečná historická postava tohoto přemyslovského knížete a jeho doba nikoho nezajímá. Na propagaci kultu sv. Václava se zdroje najdou, na genetický výzkum prvních Přemyslovců nikoliv. Půjde to tak do nekonečna, nebo jednou dostane věda přednost před vizemi a spekulacemi?
Jan Cinert
Poslední úprava článku 29. 12. 2012
