Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Genetický výzkum Přemyslovců – podivná hra nebo podraz?

Přede dvěma lety byl zahájen očekávaný a nadějemi opředený ambiciózní projekt Archeosteon, zabývající se genetickým výzkumem ostatků nejstarších Přemyslovců. V naplánovaném poločase výzkumu není situace veselá.

Metoda získání DNA z tisíc let starých kosterních ostatků byla vypracována na ostatcích tehdy soudobých běžných populacích. Nyní by se mělo přikročit k vlastnímu výzkumu Přemyslovců. Projekt dosud placený z podnikatelských příjmů vedoucího genetického výzkumu RNDr. Daniela Vaňka Ph.d byl zastaven, protože nebyla získána grantová podpora se kterou se počítalo. Jedinou podporou projektu Archeosteon bylo dosud bezplatné poskytnutí prostor pro výzkum Správou Pražského hradu. Jenže finanční potíže nejsou jediným problémem. Projekt měl vyřešit údajné stávající nejistoty ohledně ostatků prvních Přemyslovců. Výběr ostatků určených k výzkumu Správou Pražského hradu a Archeologickým ústavem AV ukazuje něco jiného a pro pochopení se musíme vrátit o nějaký čas zpět.

Před třiceti lety zveřejnil vedoucí antropologického výzkumu nejstarších Přemyslovců prof. Emanuel Vlček své výsledky. Zjištěné dožité věky knížat Vratislava a Václava byly pro historiky šok, zásadně je odmítli a dodnes se snaží nalézt cokoliv, co je možné proti Vlčkovým výsledkům použít. Historici totiž předpokládali, a stále předpokládají, že Vratislav zemřel ve třiceti třech letech, zatímco Vlček zjistil dožitý věk čtyřicet šest roků, u Václava dvacet osm roků a Vlček zjistil úmrtí ve čtyřiceti dvou až čtyřiceti pěti letech. Aby se nemusel změnit stávající tzv. oficiální výklad historie 10. století jsou vytvářeny teorie o tom, že hrob K1 ve sv. Vítu identifikovaný Vlčkem i archeologickou nálezovou situací jako Bořivojův, může být hrobem Boleslava I. nebo Boleslava II. Stejně jednoznačně určený Oldřichův hrob č. 98 ve sv. Jiří má patřit kupodivu opět Boleslavovi I. nebo Boleslavovi II. Václavova lebka nemusí být pravá, ostatky se přemisťovaly, mohly se pomíchat atd. Tyto teorie většinou odporující archeologickému popisu přitom často vytvářejí archeologové. Pro úpornou snahu zachovat oficiální výklad se hodí cokoliv. Antropologický výzkum s jistotou potvrdil pravost Václavovy lebky. Boleslav II. mohl být pohřben pouze v hrobě č. 93 ve sv. Jiří, který byl nalezen prázdný. Hrob byl zřejmě devastován v letech 1003-4 ze msty za vyvraždění Slavníkovců a jeho ostatky  se již nenaleznou. Ostatky Boleslava I. může být pouze Hranička kostí K3 ve sv. Vítu, která se zapomněla (!) před čtyřiceti lety vyzdvihnout a prozkoumat. Dodnes nikoho nenapadlo tuto chybu napravit a genetický výzkum byl zahájen bez tohoto zásadního antropologického materiálu.

Proč vlastně je přáním historiků aby Bořivojovy ostatky patřily někomu jinému? Vlček zjistil u Bořivoje anomálii ve stavbě vnějšího zvukovodu. Stejná byla nalezena u velkomoravského velmože pohřbeného v kapli baziliky v Sadech u Uherského hradiště. Podle toho někteří moravští historici razí teorii, že Bořivoj byl Mojmírovec a Přemyslovci tím pocházeli z Moravy. S ostatky velmože ze Sadů genetický výzkum ovšem nepočítá. Zde je vidět, že pražští historici si nejsou jisti svým názorem a bojí se, že by se přece jenom mohlo zjistit, že na Moravě mají pravdu. Zkoumat by se měly ostatky velmože nalezené pod III. nádvořím Pražského hradu. Podle místa pohřbu je jasné, že musel patřit k rodu vládnoucího v Praze stejně jako Bořivoj, avšak ne do stejné rodové větve, protože měl jinou krevní skupinu nežli Bořivoj. Genetický výzkum toto může jedině potvrdit. Proč však ta potřeba jistoty u nepodstatné záležitosti? Mohlo by se argumentovat Bořivojovým původem z Prahy, aniž by byl zkoumán velmož ze Sadů. Hezká ukázka žabomyší války.

Do výzkumu byly také zařazeny ostatky z hrobu č. 102 z kaple u sv. Jiří. Vlček určil, že není z přemyslovského rodu a zemřela v šestnácti až osmnácti letech. Jenže přáním historiků je, aby to byla abatyše Mlada, sestra Boleslava II. zemřelá asi v padesáti pěti letech. Přitom podle mých zjištění by měla být manželkou sv. Václava a babičkou sv. Vojtěcha. Jenže sv. Vojtěch do výzkumu zařazen není, přestože se dávno ví, že musel být Přemyslovcem stejně jako jeho otec Slavník. Zároveň by podle legendy měl být sv. Vojtěch příbuzný se saským králem Jindřichem I., ale to rovněž není v zadání výzkumu. Prostě u sv. Vojtěcha žádný spor mezi Vlčkem a historiky nevznikl. Nyní je už jasně vidět, že výběr ostatků pro výzkum nebyl stanoven tak, aby se vyřešily nejdůležitější otazníky a navázalo na výzkum E. Vlčka. Jedná se ve skutečnosti o skrytou naději historiků, že genetický výzkum by naopak mohl vyvrátit Vlčkovy výsledky a oficiální výklad by se nemusel měnit. Do výzkumu jsou zařazeny také ostatky dětí z hrobů č. 104 a 105. Ty samozřejmě neměli potomky, takže jejich DNA je pro genealogii Přemyslovců dále nepoužitelná. Ale Vlček naznačil jejich možnou příbuznost s ženou z hrobu č. 102, čemuž archeologové odporují. Zde žabomyší válka dosáhla svého vrcholu.

Shrňme to hlavní o co vlastně v celé záležitosti jde. Jedna skupina historiků vybrala ostatky Přemyslovců pro výzkum v bláhové naději, že genetický výzkum vyvrátí výsledky antropologického výzkumu E. Vlčka a zároveň tak, aby se na nic nového nepřišlo. Druhá se zalekla toho, že by genetický výzkum zase znovu potvrdil Vlčkova zjištění, a proto neudělila grantovou podporu. Paleogenetik D. Vaněk financoval první část výzkumu, a protože v tom dál již pochopitelně pokračovat nemůže, byl výzkum zastaven. Takže jsme zase tam, kde jsme byli. Doslova na půl z prstu vycucaný oficiální výklad stále vítězí.

Je na čtenáři, aby si sám rozhodl jsou-li záležitosti kolem genetického výzkumu podivnou hrou nebo podrazem. Jisté je, kdo toto v prvé řadě odnáší. Člověk snažící se poctivě vykonat svojí práci, paleogenetik D. Vaněk. Navíc, pokud by se přece jenom výzkum uskutečnil podle současného zadání, s jeho zpackaným a nic nového nepřinášejícím výsledkem bude jednou provždy spojováno pouze jeho jméno. Věřím, že se výzkum nakonec dokončí a to s poznatky, které jsou opravdu důležité. Co bude následovat? To známe z minulosti. Po zveřejnění Vlčkových výsledků před třiceti lety se vytvořila široká a jednotná fronta historiků v boji za neuznání těchto výsledků. Je jenom otázka, jestli historici v tomto případě již nebudou osamoceni jako Jakeš, promiňte, kůl v plotě.

Jan Cinert

Autor: Jan Cinert | pátek 23.10.2009 23:06 | karma článku: 31,08 | přečteno: 5616x
  • Další články autora

Jan Cinert

Domnělé výročí 1 100 let v roce 2021 od údajného zavraždění kněžny Ludmily

V roce 1929 se slavilo 1 000 let od údajného zavraždění knížete Václava roku 929. Tedy o sedm roků dříve, nežli kronikář Widukind uvedl počátek vlády Boleslava I. k roku 936. Letos se opakuje stejná chyba u úmrtí kněžny Ludmily.

9.9.2021 v 12:39 | Karma: 16,40 | Přečteno: 885x | Diskuse | Kultura

Jan Cinert

Je svátek sv. Václava, takže si zase vyslechneme nemožné báchorky

Nemám vůbec nic proti konání poutí do Staré Boleslavi. Naopak přeji každému jeho osobní prožitky ve víře, stejně jako každému v jeho osobním počínání. Jiné to je s uznávaným výkladem o historii spojené se skutečným knížetem Václavem, který budeme opět poslouchat při sledování pořadu Dvojí život knížete Václava v České televizi.

28.9.2011 v 17:54 | Karma: 16,21 | Přečteno: 2329x | Diskuse | Společnost

Jan Cinert

Genetický výzkum Přemyslovců II – černý sen se stal skutečností

Drastická výpověď o stavu této společnosti a národní ostuda probíhají bez sebemenšího zájmu médií. Projekt Archeosteon, který měl uskutečnit genetický výzkum prvních Přemyslovců, opět nezískal finanční podporu od Grantové agentury ČR.

8.11.2010 v 12:00 | Karma: 26,08 | Přečteno: 4332x | Diskuse | Společnost

Jan Cinert

Sámův Wogastisburg nalezen

Snaha o objasnění umístění Wogastisburgu, kde Sámo zvítězil roku 631/632 nad franckým králem Dagobertem, trvá již dvě stě padesát let. Dosavadní hledači Wogastisburgu jej často umísťovali pokud možno do blízkosti svého bydliště, tedy němečtí do Německa, čeští do Čech, moravští na Moravu a slovenští na Slovensko.

4.11.2010 v 15:00 | Karma: 19,07 | Přečteno: 4716x | Diskuse | Věda

Jan Cinert

Tajemství maleb ve znojemské rotundě sv. Kateřiny odhaleno

Sto padesát let se zcela samozřejmě předpokládalo, že v rotundě sv. Kateřiny je vyobrazeno povolání Přemysla od pluhu a celkem dvacet sedm vyobrazených postav se štíty jsou přemyslovská knížata. Stále uplatňovaným oficiálním názorem je, že malby byly provedeny v závislosti na Kosmově kronice.

16.8.2010 v 16:25 | Karma: 16,75 | Přečteno: 3024x | Diskuse | Kultura
  • Nejčtenější

Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková

2. prosince 2024  17:16

Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...

Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka

7. prosince 2024

Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...

Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo

3. prosince 2024  15:18,  aktualizováno  4.12

Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...

Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi

3. prosince 2024  14:21

S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...

Řidiči zkoušejí novou fintu, jak neplatit za parkování. Přestupek, varuje policie

4. prosince 2024  10:46

Na internetu se v poslední době značně rozšířila nabídka automatických parkovacích hodin, které...

ANALÝZA: Konec jedné éry, Asadův režim padl. Ale co Sýrie?

9. prosince 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Sýrie takřka přes noc změnila svou tvář. Všudepřítomná zobrazení vůdce Bašára Asada mizí z ulic i...

Dostali jsme nízké dotace na investice, stěžují si malí zemědělci

9. prosince 2024

Hádky o to, zda stát dostatečně podporuje malé farmáře, pokračují mezi zemědělci i po podzimním...

Do lékárny jako do ordinace. Změří cukr, tuk či cholesterol, chtěly by i očkovat

9. prosince 2024

Premium Do lékárny nemusíte chodit jen pro léky a doplňky. Novinkou v sítích lékáren je měření cukru,...

Ženám s mateřstvím radí hlavně „ty internety“. Pomoct by mohla nová aplikace

8. prosince 2024  20:50

Sociální sítě, články, blogy, média. Mohlo by se zdát, že získat odpovědi na otázky ohledně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2676x
Nezávislý historik, autor knihy Bylo to jinak (2008) a Vznik přemyslovské državy – Od oráče Přemysla po knížete Boleslava (2021), více na http://www.bylotojinak.cz/vznik-premyslovske-drzavy.


p { margin-bottom: 0.21cm; background: transpa

Seznam rubrik

Oblíbené články