Jojo, nerozumím tomu. Nerozumím tomu televiznímu hřímání, hartusení o neodpovědnosti lidí, kteří vystřelili do obchodů nakoupit dětem zimní boty (čemuž se nedivím, to se na netu prostě kupuje blbě), pohoršování se nad fotografiemi na kterých někdo-něco-nedělá-dobře, tedy je potřeba přitvrdit všem. Nerozumím tomu, proč dopředu neznáme scénář opatření (podmínku jestliže-pak snad epidemiologové používat dovedou a jestli ne, nějaký systémák jim s tím určitě rád pomůže), ale jsme neustále zaskakovaní nevyzpytatelnou změtí příkazů.
Upřímně přiznávám, že pan P. si nezískal moje sympatie, ale nějak jsem přijala fakt, že někdo tuhle zmítající se lod prostě kormidlovat musí a zavděčit se není možné.
JENŽE. Chceme-li cokoliv dobře řídit, zvláště v krizi, prostě musíme jít příkladem. Být ten první vůl v čele stáda. To přece byla v minulosti nutná vlastnost vojevůdců, ne?
A tak, řeknu-li "všichni nosíme roušky", tak to znamená, že si po probuzení (jsem-li vojevůdce) nasazuji roušku ještě před oblečením spodního prádla. Vždycky. Bez výjimky. A že mne paparazzi nechytí bez roušky ani na toaletě už proto, že je mi jasné, že na to číhají.
Když jsem tu zprávu v pátek ráno četla, ani se mi věřit nechtělo... tohle, že je vojevůdce? Naštěstí jsme v bezpečí zavření doma, ale...co kdyby nás měl vést do jakékoliv opravdové "akce"? Kdo by za ním šel aktivně do nebezpečí?
A když už se stalo (a opravdu se to stát němělo a nesmělo), tak to chtělo odchod s hlavou vztyčenou. Rychlý, bez vytáček.
Na rozdíl od mnoha zdejších amatérských politologů, kteří to "vědí lépe" se k politice nerada vyjadřuji. Mám za to, že věci jsou často pod povrchem složitější. Ale tahle je jednoduchá. To se NEMĚLO a NESMĚLO stát. Je to fakt malér v té nejpitomější možné době.
(Jo...a ty roušky...za všespásné je nepotřebuji, ale má zdravotnická paměť je zná a chápe. Jsem ochotna se s nimi smířit a používám je bez toho, že bych se tím jakkoliv trápila. Jen si to, člověkové, aspoň tak nějak přiměřeně perte :-)).
A proč to zkouší bagatelizovat tou rouškou? V ten večer ji venku ještě ani mít nemusel, venku a v autě to platilo až od nadcházejícího rána. 
