Mě taky vyměnili!

V posledním týdnu je zřejmě nejvýraznější domácí kauzou výměna dětí. Jsou toho plné zpravodajské portály, titulní stránky novin i diskusní fóra. Diskutují se testy DNA, odškodnění, hledají se viníci, hledají se oběti. Taky jsem oběť: byl jsem taky vyměněný!! A nikoho to pořádně nezajímalo, tak snad teď bude, když to je na pořadu dne.

Vážně, tyvoe nekecam! Teda úplně přesně si ty detaily výměny nepamatuji (navíc jsou kondenzovány vyprávěním rodičů), ale bylo to zhruba následovně: Narodil jsem se své matce, nikoli cizí ženě. Napsali mi číslo na nohu a na ruku přivázali ceduličku. Když mě znovu mamince půjčili, tak jsem byl divný. Měl jsem plandavou ručičku a celkově jsem byl ošklivější. Mamince se to nezdálo, taky cítila, že jí mateřský pud slábne. Zeptala se proto sestry, zda čirým nedopatřením nedostala jiné dítě. Sestra propukla v psotnik a neskutečně nevybíravým způsobem mámu seřvala, co si to dovoluje, že to se nemůže stát. Mámě to nedalo, byl jsem její jediné dítě, které se jí navíc po porodu zamlouvalo a docela si mě oblíbila. S takovým náhlým poklesem kvality se nehodlala smířit. Nevzdávala se a pokračovala v reklamaci u vyšších instancí. Nevím, jak dlouho to trvalo a k jaké instanci to až došlo, zkrátka nakonec se zjistilo, že mě skutečně při koupání prohodili s novorozencem, co měl zlomenou klíční kost. Jména na nohou se smyla, ceduličky prohodily. Po důkladnějším ohledání bylo zjištěno, že dítě u cizí ženy má na noze moje vybledlé jméno a že to jsem vlastně já, ač jsem měl ruku fixovanou v domění, že mám zlomenou klíční kost. Tak jsem se šťastně matce vrátil a vyrostl jsem u svých rodičů. Nebýt odhodlání mé maminky, mohl jsem vyrůst někde jinde, mít úplně jinou identitu a navzdory mé genetické výbavě jsem mohl být třeba i blb!

Odškodné rodiče nežádali, v nemocnici se jim jen omluvili. Když vidím, jak teď rodiče vyměněných dětí žádají o 106 kompenzace za každý prohozený měsíc, neměl bych taky žádat? Aspoň milion za započatý měsíc? Co když mám nějaké raně postnatální trauma, které mi skytě ničí život? Co když se mi to vrátí na dětech (manželka přála mým rodičům, když nám pomohli s instalací chlupatého koberce, ať se jim to vrátí na dětech)? Je nějaká promlčecí lhůta na žádost o odškodné? Tolik otázek to prohození vyvolává...

Proto vyzývám rodiče dětí, aby se svým dětem chovali, jako kdyby byly jejich vlastní. Protože zpětně nezjištěných prohození může být v populaci statisticky významné množství a současná hysterie může způsobit odhalení mnoha prohozenců. Odnese to kdo? No rodiče! Dospělé děti zjistí, že vyrostli u cizích lidí a nebudou se o ně na stáří starat. O vlastní rodiče se starat také nebudou, když vyrostli u cizích lidí. Takže zůstanou bezstarostní. A od bezstarostnosti je krůček k lehkovážnosti. A co dokáže lehkovážnost...radši nedomýšlet.