Máte někdy výčitky, že své dítko necháváte už v útlém věku doma s babičkou, tetou, kamarádkou nebo chůvou, a jdete pracovat nebo ven jen tak relaxovat? Nemějte. Já zprvu měla a je to k ničemu. Spokojená máma = spokojené dítě.
Když byla Emma ještě hodně malá, nechtěla jsem se od ní hnout. Byla jsem unavená z věčného nočního vstávání, odstříkávání mlíka, nervózní, že není umyté nádobí, uklizeno. Potom se jsem pod maskou spokojenosti vykládala, jak moc jsem unavená, ale že bych si vyrazila ven, když byl přítel doma nebo když tu byla babička, to mě ani nenapadlo. Vlastně napadlo, ale dala jsem přednost miminku a partnerovi a zůstala doma, abychom si užili společný čas. S postupem času se naše situace změnila, partner dlouhodobě pracuje mimo republiku, babičku máme 250 km daleko a moje šance chodit někam ven jsou minimální. A jak bych si teď ráda přes den vyrazila na kolo, večer do hospůdky s přáteli nebo večer do sauny. A až teď si uvědomuji, jakou jsem udělala chybu, že když ta příležitost byla, tak jsem ji nevyužila. Našla jsem však jiný způsob relaxu, ne jen ten, že budu od rodinny pryč. Prostě relaxuji spolu s dcerou. Vřele doporučuji návštěvy tetiček, které se vždy rády ujmou batolete, kamarádek s dětmi, kdy si děti hrají spolu a vy si v klidu vypijete kávu. Chození na dlouhé procházky do přírody je také skvělé, protože mimčo je uvázané na kočárku, a když zrovna nespí, tak konverzace typu "koukej, tam je ptáček ... ptáček dělá píp píp píp" zabaví jak vás, ta ratolest. Navíc u procházek děláte i něco pro sebe a mně osobně dlouhý pobyt na čerstvém vzduchu uklidňuje. No a samozřejmě, když tu příležitost máte, vyražte ven sama s přáteli. Je opravdu kouzelné, že jakmile dítě hlídá někdo jiný než vy, je to malý andílek, který krásně jí, dlouho spí a osoba, která se zrovna stará, nemá vlastně žádné starosti. Podlé mého je to tím nadhledem a nezaujatostí. Proto milé maminky, přestaňte být hrdé, přiznejte si, že jste unavené, svěřte dítě do rukou tatínka, babičky nabo tetičky a JDĚTE VEN.
