Jsou kříže na náměstí v Průhonicích opravdu zneužitím lidského neštěstí ?

Nedělní akce s namalovanými kříži za mrtvé v důsledku covidové pandemie na autogramiádě premiéra Babiše v Průhonicích opět ukázala, jak příliš je naše společnost polarizována a jaká je úroveň politické morálky. 

Opět tady máme aféru, na které lze ukázat manipulaci s veřejným míněním. O tom koneckonců svědčí i mimořádně hojná diskuze pod článkem na idnes Babišova autogramiáda se zvrtla (aktuálně 5714 příspěvků) i blog Kříže na náměstí v Průhonicích aneb zneužití lidského neštěstí pro politický boj je trapné autora Josefa Nožičky. Větší část diskutujících akci odsoudila, menší část diskutujících však akci považuje za užitečnou.

Protože celá kauza je vyústěním několika událostí, pojďme k pomyslnému meritu věci, kterou je podle mého covid. Proběhly u nás dvě hlavní vlny - z pohledu úmrtnosti lze tu první hodnotit jako úspěšně zvládnutou (díky lockdownu a zřejmě i rouškám), kdy k 30.6.2020 zemřelo na covid jen 347 lidí. Druhá vlna však přinesla vysoký počet obětí (celkem 30 tisíc mrtvých) a jeden z nejhorších výsledků na světě, přitom v sousedním a srovnatelném Rakousku bylo obětí jen necelých 11 tisíc. Nezaznamenal jsem žádné vysvětlení, co je příčinou tohoto rozdílu, takže lze dovodit, že tou příčinou bude především zodpovědný přístup rakouské vlády, díky kterému se zodpovědně chovala i naprostá většina národa. 

Co je ale asi největším důkazem zoufalé politické morálky Andreje Babiše? To, že jako premiér nikdy  nepřevzal osobní odpovědnost za mimořádně vysoký počet mrtvých. Chápu proto frustraci pozůstalých z toho, že většinu národa jako kdyby postihla kolektivní ztráta paměti. A protože máme aktuálně již jen minimální počty nakažených, začíná dokonce mediální masírka, že díky moudrému vedení všechno dopadlo vlastně velmi dobře (i přes naschvály zlomyslné opozice). Některé diskuzní příspěvky totiž zpochybňují fakta, odvádí pozornost nebo přenáší odpovědnost na někoho jiného. 

Typická je otázka autora blogu k obětem covidu "Je ale férové dávat tuto skutečnost za vinu jen Babišově vládě?". Odpověď je jednoduchá - ANO, neboť kdo jiný je odpovědný než ten, kdo měl rozhodovací pravomoci. Tvrdit, že za to mohla i opozice, je stejně nesmyslné jako při sportu vinit z prohry náhradníky na lavičce. 

Příkladem dosti zákeřné argumentace je tvrzení, že si za to mohou i sami občané, kteří nedodržovali vyhlášená opatření. V tom je část pravdy, ale psychologie hovoří o tom, že pro dodržování nařízeného opatření je nutné se s ním ztotožnit. Pokud však ten, kdo tato opatření vyhlašuje, je sám porušuje nebo v nich dělá naprostý chaos, pak nelze obviňovat občany, že se jimi až tak striktně neřídí. Co si myslet o "vysokých stropech", co půlnoční schůzka Prymuly s Faltýnkem, co kauza Hnilička, co lhaní o dostatku roušek, co apel premiéra, aby občané necestovali do ciziny, když on sám i jeho manželka k moři odletěli, co neočkování premiérovy dcery z důvodu vysoké hodnoty protilátek, co zrušení zákazu závodního stravování během několika hodin, co zákaz prodeje v malých krámech, když supermarkety měly otevřeno, co absurdní zákaz prodeje kávy u výdejních okének atd. Právě tato porušení vlastních pravidel vládou vedl k prudkému poklesu důvěry vlády z dubna 2020 (80 %) do května 2021.(cca 20%). Opravdu jsou tak "nezodpovědní" občané, nebo je to důsledek diletantskému řízení boje s covidem ze strany vlády?!

Ovšem úplnou šílenost vypustila včera z úst ministryně Schillerová, když prohlásila, že "jestli může vláda za 30 tisíc mrtvých, tak i za 1,5 milionu vyléčených". To už musí být člověk postižen idiocií, aby toto absurdní a arogantní tvrzení bral vážně (byť z úst členky vlády). Nevím, jestli měla paní ministryně jen slabou chvíli, ale spíše to zapadá do jejího až pubertálního chování, které nám předvádí po celou dobu ve své funkci.

Tím poněkud obsáhlým povídáním jsem chtěl ilustrovat, kam až za vlády Andreje Babiše poklesla morálka, a co všechno je dnes možné. Z vyjádření ministryně Schillerové je evidentní, že vláda necítí jakoukoliv morální odpovědnost za nezvládnutou druhou vlnu. Že Andreji Babišovi připomíná Milion chvilek (MCH) jeho zodpovědnost, opravdu nevnímám při dnešní úrovni politické morálky jako zneužívání lidského neštěstí. Dovedeno ad absurdum - to by někdo mohl kritizovat také účast představitelů vlády na pietních aktech např. v Lidicích a zpochybňovat připomínání obětí fašismu jako "politické zneužívání lidského neštěstí". 

Lze zpochybnit i to, že akce byla součástí politického boje, protože MCH není politickou stranou a není s opozicí provázán. Dokonce ani do demonstrací na Letné nebyla opozice zapojena. Na rozdíl od autora vidím jako vážnější problém výtržníka, který hodil vajíčko po premiérovi. To je totiž již za hranou a jakákoliv forma agrese nebo fyzického útoku by neměla být v demokratické společnosti tolerována. Je správné, že byl pachatel brzy zadržen. Nerozumím ale tak úplně přivolání tolika těžkooděnců, když na rozdíl od incidentu vůči Jiřímu Paroubkovi byla situace poměrně přehledná a náměstí poloprázdné.

Připomeňme si ještě jeden fakt, bez kterého by se "Průhonická kauza" nestala. Premiér se rozhodl pro své voliče vydat knihu "Sdílejte, než to zakážou". Méně podstatné je, že knihu s velikou pravděpodobností sám nenapsal, ale za pozornost stojí samotný název tohoto literárního dílka. Alespoň trochu soudného občana takový název musí odradit, protože přesně tak začíná většina hoaxů a fake news, které každý z nás občas dostává do svých mailových schránek. Již z toho lze odhadovat "informační hodnotu" celé knihy i morálku jejího oficiálního autora.

Všichni si asi uvědomujeme, že politický boj není a ani nebyl nikdy úplně férový a čistý. Ovšem Andrej Babiš akceleroval pád politické morálky na úplné dno (viz např. zaúkolování Adama Vojtěcha, aby sháněl kompro na rodinu ministra Němečka, lži o vlastní rodině, lži o dostatku roušek, lži o údajně zaplacených demonstrantech na Letné, či rezoluce EP o střetu zájmů atd.).  

V kontextu výše napsaného proto nemyslím, že je namalování křížů na náměstí trapným politickým bojem, možná jen pro většinu slušných občanů nevkusným pokusem připomenout morální odpovědnost Andreje Babiše za oběti covidu. Stejně nevkusné je ale i veřejně lhát, shánět kompra na  oponenty, obcházet zákony nebo vydávat knihu plnou pomluv. Akce v Průhonicích je tak jen sklizeň toho, co Andrej Babiš sám zasel.