Umění stárnout

Člověk se narodí. Pokud vše probíhá dobře, tak prožije šťastné dětství a mládí. Pak se dostane do středního věku, posléze do "nejlepšího" věku. Pak se stává seniorem. 

Člověk se narodí. Pokud vše probíhá dobře a má štěstí, tak prožije šťastné dětství a mládí. Každý si musí projít pubertou, kdy se naučí být osobností, která je myšlenkově nezávislá na svých rodičích, učitelích atd. 

Posléze se dostane do středního věku, kdy je produktivní v práci a vychovává děti. Mnohé mezi třicítkou a čtyřicítkou zastihne krize středního věku, kdy si musí ujasnit, co v životě skutečně chtějí a dovedou, a co jim stojí za to, aby se o to snažili. Pokud člověk krizi dobře překoná, vyjasní si, o co mu v životě skutečně jde, tak se pak někdy mezi padesátkou a šedesátkou dostane do "nejlepšího" věku. Krása tzv. nejlepšího věku je v tom, že se člověk dále již nemusí tolik snažit: děti jsou z domu, je zpravidla materiálně zajištěn a v kariéře již zhruba dosáhl toho, co chtěl. Dále jde vše více méně setrvačností. 

Pak člověk začne pociťovat, že se chtě nechtě stává seniorem. 

Před několika dny jsem se dožil 73 let. Vzhledem k mému věku jsem celkem zdravý, celkem šťastný a jsem stále duševně i fyzicky aktivní. Není to nijak vysoký věk, ale přece jen jsem právem dostal gratulace k narozeninám a přání všeho nejlepšího do dalších let. 

Umění stárnout

Když mi bylo 35 let, tak mi otec do Holandska poslal dárkem knihu Umění stárnout. Na jednu z titulních stránek nalepil pěknou fotografii Prahy a napsal mi pod ní moc pěkné přání. Název knihy mě zarazil, protože jsem se v té době cítil být mladý a stárnutí dle mne v té době bylo daleko přede mnou. Teprve, když jsem si knihu začal číst, jsem pochopil, že kniha nepopisuje stárnutí jako něco strašného, ale dává především rady, jak proces stárnutí prožívat pozitivně a skoro radostně a stárnutí pokud možno zpomalovat. Hlavní je být stále aktivní. 

Existuje několik věků: kalendářní věk, mentální věk a fyziologický věk. 

Kalendářní věk je jasný, ten závisí jen na dnešním datu a datu vašeho narození. 

Mentální věk je definován tím, jak myslíte a jak se psychologicky cítíte. Pozor, příliš nízký mentální věk ve vysokém kalendářním věku nemusí být dobrá věc, protože pak příliš riskujete. Mladí lidé si mohou jistá rizika dovolit. Pro seniora jistá rizika by mohla být fatální. 

Fyziologický věk je definován tím, jak je staré vaše tělo. Třicátník může být hodně opotřebován, zatímco některý šedesátník může být - a to nejen ke svému věku - dost zachovalý. 

Jsme sice závislí na genech a podmínkách, v jakých jsme se narodili, v jakých jsme žili a žijeme. Přesto si myslím, že z velké části se sami musíme postarat o to, abychom byli zdraví, šťastní a v relativně dobrém zdraví se dožili vysokého věku. 

Zdravá všestranná strava (bez extrémů), dostatek pohybu, dostatek duševních aktivit a mentální svoboda jsou pro fyzické a psychické zdraví člověka důležité.

Související články

Pro své štěstí musí člověk něco udělat. Zde popisuji, jak je dle mne správné myslet a žít.