Řecká tragikomedie

Minulý pátek 20. února 2015 na jednání v Bruselu Řekové dostali čtyřměsíční termín na to, aby euroskupině dali jasně najevo, že jsou schopni si své finance dát dopořádku.

Řecká reálná tragikomedie

Socialističtí vítězové řeckých voleb slíbili ve svém volebním programu voličům skončení úsporných opatření a tvrdých reforem. Euroskupina však požadovala a stále po Řecích požaduje pokračování úsporných opatření a především pokračování reforem. Pokud dají Řekové své finance dopořádku a budou splácet dluhy, a dovedli by to bez velkých úsporných patření, což asi nejde, tak je to pro euroskupinu také přijatelné.

Minulý pátek se v Bruselu ministři financí euroskupiny s řeckými politiky dohodli na ne zcela přesně formulovaném kompromisu. Šéf euroskupiny nizozemec Dijsselbloem to po jednání prezentoval jako své vítězství, řečtí politici to naopak v Řecku prezentovali jako vítězství své. Ač obě strany měly před i během jednání hodně rozdílné názory a požadavky.

Jak to půjde dál? Asi jako to šlo vždy dosud. Euroskupina se zatím asi neodváží k radikálním krokům proti Řecku. Je to tragikomedie.

Prozatímní praktické důsledky: Dnes dopoledne indexy většiny evropských burz stouply. Zdá se, že investoři věří tomu, že odkládání řešení finančního problému Řecka bude pokračovat. Do té doby než se opět jasně ukáže, že Řekové své sliby neplní. Ale kdoví, možná - šanci odhaduji na méně než 10%, je to skoro nemožné a to i kdyby se hodně snažili - se Řekové polepší a dají si své státní finance dopořádku a splatí časem své dluhy.

Očekávaný konec tragikomedie - Grexit

Řekové však sliby pravděpodobně plnit nebudou. Obávám se, že brzo přeteče poslední kapka  trpělivosti euroskupiny a ECB s Řeky. Řecko nedostane další půjčky a samo vystoupí nebo bude vyloučeno z eurozóny. Eurozóna nejspíš zůstane existovat bez Řecka nebo se rozdělí na jižní a severní eurozónu. Nebo se eurozóna rozpadne a projekt eura skončí. Toto vše jsou pouze spekulace. Jisté však je, že v každém případě to bude mít negativní vliv na tvrdost měn mnoha zemí (bývalé) eurozóny, změny měn budou stát peníze a indexy evropských burz opět kesnou.

Proč banky Řecku půjčovaly?

Řecko nikdy nemělo být přijato do eurozóny. Bylo to však především politické rozhodnutí. Řekové se ve své většině chtěli stát členem euroskupiny a země se solidnějšími státními financemi se neodvážily Řeky odmítnout. Před přijetím do euroskupiny Řekové dodali vědomě nepravdivé údaje o svých státních financích a euroskupina dělala, že tomu věří. Jednalo se tedy již od začátku o podvod na obou stranách.

Mnoho lidí se ptá, proč banky Řecku půjčovaly, když od jisté doby bylo zcela jasné, že Řecko nikdy nebude schopno dluhy splatit. Odpověď na tuto kruciální otázku je jednoduchá a známá. Banky Řecku půjčovaly na poměrně vysoký úrok. Přestože bylo jasné, že Řekové půjčky nikdy zcela nebudou schopni splatit, tak banky tyto pohledávky ve svých účetnictvích vedly jako vysoce výdělečné. Banky tedy díky tomu papírově vykazovaly zisk. Manažeři bank za to dostali vysoké (miliónové v eurech) roční odměny. Manažeři bank tyto odměny nemusí vrátit, když se později ukáže (což se již ukázalo, protože část dluhů byla odepsána), že na tom banky prodělaly. Manažeři na tom už jednou provždy vydělali! V nejhorším případě je pak vyhodí, mají však už víc než dost vyděláno na doživotí. Navíc takovéto rafinované podvodníky v tomto prohnilém světě rádi jako manažery jinde opět vezmou do práce.

Navíc, pokud důležitým bankám bude hrozit krach, tak je stát podrží. Prodělek tedy zaplatí daňoví poplatníci.

Proč toto politici dovolili, když to předem mohli vědět? Protože to jsou politici a politika je z 80% založena na klamání lidu a na podvodech. Proč lid volí takovéto politiky? Protože lid je ve své většině dost hloupý a chce být klamán. Tečka.

Poznámka. Poslední větu "lid je ve své většině dost hloupý a chce být klamán" by bylo možno trochu nuancovat. Jde zde o to, že lid je ve své většině politicky hloupý. Chápu, že mnoho lidí politika moc nezajímá, také bych se o ni nejraději nezajímal. To jim vůbec neberu za zlé. Většina lidí chce dobře dělat svou práci a žít si pěkně svým soukromým životem. Na tom není v podstatě moc špatného. V demokracii je však nutné, aby alespoň někteří moudří, čestní a politicky schopní lidé šli do politiky a aby většina voličů takové lidi volila. To se však děje málokde a do velmi malé míry. Do politiky se často dostávají nepříliš chytří lidé a prospěcháři.

Dodatek 18:55 - Radost žití
Hezky od plic jsem si na "tento prohnilý svět" zanadával a trochu se mi ulevilo. Nerad bych však působil dojmem naivního člověka, který nezná historii, a je nespokojen a nevděčný bohu přírodě za svůj život na naší krásné planetě. Vím, že to v minulosti málokdy a málokde bylo o mnoho lepší. V této době si většina lidí - například v Česku a Nizozemsku - nežije špatně. Takže na závěr dodávám: Nehledě na nedostatky musíme - dokonce s povděkem :-) - co nejlépe a nejradostněji žít dál.