Nizozemsko je známé tím, že tu často prší. Díky tomu je tak zelené. Nizozemci jsou proslulí tím, že jsou šetrní. Říká se, že nizozemská šetrnost souvisí s tím, jak tu prší. Časté deště mají pozitivní důsledky na místní přírodu.
Ve známé české lidové písni se zpívá: "Prší, prší jen se leje, kam koníčci pojedeme? …"
V provincii Jižní Holandsko, kde žiji, (obecně na západě Nizozemska) prší často, ale zpravidla neleje, jen kape nebo mrholí. Často je tu několik hodin, někdy i celý den, oblačno a nespadne ani kapka deště.
Kdysi jsem četl, že v Praze za předešlý rok spadlo více srážek než v Amsterdamu. Zlí jazykové tvrdí, že to nizozemské kapání a mrholení souvisí s nizozemskou šetrností, že si Nizozemci s tou trochou vody vystačí celý rok.
Když jsem se dnes ráno probudil, tak pohled z balkonu vypadal takto:
Z balkonu na druhé straně mého bytu to vypadalo podobně:
Tato zeleň se musí udržovat a to něco stojí. Nevím, jak je to s tím placením přesně. Vím však, že údržba zeleně v naší čtvrti se neplatí pouze z městských daní, ale vlastníci a pronájemci bytů a domů na ni (povinně) přispívají. Osobně platím 5 eur měsíčně. Není to moc a jsem rád, že žiji mezi zelení.
Obdobně je to s odvodňováním Holandska a udržování dobré kvality vody v Nizozemsku. I to něco stojí. Existují zde různé organizace (waterschappen) dle oblastí, které se o to starají. Je zde na to speciální daň "Waterschapbelastingen". Osobně platím waterschapbelastingen 216 eur ročně. To je poměrně dost, ale ty organizace se starají nejen o přečerpávání vody do kanálů a moře, vylepšování hrází atd., ale i například o kanalizaci. Toto vše jsou nesmírně důležité věci.
Systém daní a poplatků v Nizozemsku je složitý. Zpočátku jsem se tomu divil, než jsem si na to zvykl. Líbí se mi však, že na konkrétní infrastruktury a služby jsou speciální organizace a speciální daně. Takto je přehledné, kdo co dělá a kolik to občany stojí.
Podél nizozemského pobřeží Severního moře se táhnou duny, které jsou dobře udržované, zatravňované a částečně zalesňované, aby je vítr neodfoukl, moře se nevlilo do Holandska a "Holanďanům nenateklo do dřeváků". Hned za dunami se místy táhne úzké pásmo lesů a lesoparků, přerušované městy a vesnicemi. Mezi Rotterdamem a Haagem leží obrovská oblast skleníků na zeleninu. Tato oblast se nazývá Westland.
Když jsem se jednou během mrholení procházel v lesoparku kousek od moře, tak jsem se dal do řeči s jedním Holanďanem. Řekl jsem mu ten vtip, že zde často jen mrholí, protože Nizozemci jsou šetrní. Na to mi odpověděl, že to je jinak, že je správcem dun a že o tom něco ví. Velká část provincií Jižní a Severní Holandsko leží pod hladinou moře. Díky tomu je zde půda nasáklá vodou. Ta voda se zčásti pomocí kanálků a kanálů přečerpává a odvádí zpět do moře. Zčásti se ta voda vypařuje. Protože vodní pára je lehčí než vzduch, tak stoupá a "nadnáší" mraky. Takže tu tak často neleje, jen kape a mrholí.
Časté západní větry ty mraky odvanou do vnitrozemí. Takže Holanďani jsou šetrní, ale nejsou lakomí, dovedou být štědří a dopřejí srážky jiným. :-)
Místo, kde bydlím je zhruba 10 km od moře a 4 metry pod hladinou moře. Na stránkách www.overstroomik.nl (překlad www.buduzaplaven.nl) jsem vyplnil své poštovní směrovací číslo a dozvěděl jsem se, že místo, kde žiji se potopí maximálně 2 metry. Pravděpodobnost, že se to během života člověka stane je menší než 1 procento. Stát se to však může již zítra. Důležité jsou tyto rady: "V Tvé oblasti skoro nikdo nemůže včas místo opustit. Ostatní musí zůstat doma nebo hledat suché místo. V případě potopy rádia a internet (crisis.nl) radí, zda evakuovat nebo ne."
Naštěstí bydlím ve čtvrtém poschodí a doufám, že v případě povodně budova alespoň několik dní vydrží (je na pořádných pilířích) a nezřítí se.
V poledne byly stromy i auta dostatečně umyté, jihozápadní vítr mraky odvál a vysvitlo sluníčko. Jen pár kapek zůstalo na listech stromů.
Takováto zelená a modrá obloha se mi velmi líbí. :-)
Přeji vám milí čtenáři příjemný víkend, aby u vás v noci trochu zapršelo a přes den svítilo sluníčko.
