- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Váš článek je korektní. Vy víte, že na obdobné téma jsem dal dva své články, poněkud spekulativnější.
Zásadní problém však vidím v tom, používá-li se k synchronizaci GPS, že pak ověřujeme teorii relativity samotnou teorií relativity. GPS ke korigována totiž jak GTR, tak STR. V nějaké toleranci GPS funguje, ale satelity jsou synchronizovány ze země. Měříme tak "metrem", který je součástí měřeného systému.
Dnes jakékoliv pozemské měření, které má potvrdit nebo vyvrátit TR, se odvíjí od předpokladů, že máme správný metr. A ten předpoklad je jen interpretací, nikoliv nezpochybnitelným a ničím nezatíženým důkazem. Neexistují pevné tyče, ani absolutně odolné hodiny, jejichž čas by byl směrodatný bez ohledu na místo a stav (kinetický i gravitační).
Ostatně soudím, že hmota nemůže dosáhnout mezní rychlosti světla. Ovšem to neznamená, že neutrina by nemohla ve směru své relativistické trajektorie zkracovat dráhu "narovnáváním" geodetiky :)
Díky za pochvalu korektnosti mého článku a poznámky k jeho tématu.
Díky za odkaz. Toto jsem neznal. Vypadá to důkladně a odborně napsané. Pročtu si to.
Krátce po oznámení, že neutrina se pohybovala nadsvětelnou rychlostí, bylo vydáno prohlášení, že šlo o chybu měření. To ale samozřejmě nebylo médii tak rozpitváváno, protože to není senzace.
Díky za reakci. Tento článek je však z 27. února 2012 a používá zprávu projektu Opera o "chybě v kabelu" z 23. února 2012.
má jedno zásadní zanedbání: Metrika prostoru se v žádném případě přítomností a rychlostí hmoty v něm rozmístěné nemění.
Tento předpoklad je v podstatě stejné zjednodušení jakou jsou malé rychlosti pro Newtonovskou mechaniku vůči speciální relativitě.
Problém řeší až relativita obecná, ovšem ta naráží na těžkopádnost naší matematiky... postupy jsou dva... buď do prostoru napřed rozložíme hmotu a z ní vypočteme metriku, a nebo si vytvoříme metriku, a pak si do ní umístíme hmotu. Kámen úrazu je že v realitě by bylo třeba dělat oboje zároveň. A to matematicky prakticky nejde. Vůbec to není fyzikální problém. Je to čistě nedostatek matematický.
Kupříkladu Alcubieereho metrika nemá s nadsvětelným pohybem problém. Ale v podstatě k jejímu vytvoření by stačil graviton (přitažlivá gravitace) a antigraviton (odpudivá gravitace)... bohužel... kvantování gravitačního pole se ještě nepodařilo vytvořit.
Díky za reakci. Také si myslím, že další pokrok fyziky je v nové matematice a možná i v novém použitá ve fyzice dnes již známé matematiky. To jsem zmínil už ve svém prvním článku o rychlosti neutrin a hlavně v diskusi pod ním. Pokroky ve fyzice a matematice byly spolu vždy propojeny. Nová matematika pro fyziku je třeba bez ohledu na výsledek měření rychlosti neutrin. V případě zjištění nadsvětelné rychlosti neutrin by to bylo akutní.
Např. rozvoj klasické mechaniky si vynutil vznik diferenciálního a integrálního počtu. Zajímavé je, že původní Leibnitzův kalkulus, který používal monád a infinitezimálů a byl používán až do a včetně Eulera, byl pro jeho nekonzistence a možné chyby opuštěn a nahrazen "epsilon-delta akrobatikou". Až v roce 1956 Abraham Robinson publikoval knihu Nonstandard Analysis, kde pomocí tzv. nestandardních modelů je práce v kalkulu dle Leibnitze a Eulera možná. Fyzici pomocí infinitezimálů, navzdory kritiky "pravých" matematiků, pracovali vždy a všude na světě. :-D