Oslava 30 let

Přikládám stručné zamyšlení k třicátému výročí sametové revoluce a následnému vzniku svobodného demokratického Československa a později Česka. 

Třicet let je významné jubileum v životě člověka. Podobně existují významná jubilea v "životě" podniku, instituce nebo státu. Nevím, zda třicet let v životě státu je významný mezník, nějaký mezník to však jistě je. 

Třicet let člověka

Člověk si ve třiceti zpravidla uvědomí nebo by alespoň měl uvědomit, že mládí je pryč a do penze je daleko.

Pokud si člověk mládí užil (to je moc důležité), fyzicky, psychicky, mentálně atd. se již dostatečně vyvinul, dostatečně se vzdělal, to nemusí být nutně vysoká škola, stačí, když se něco užitečného, co ho baví, naučil, tak se penze aktivním způsobem dožije. Je dobré ve třiceti mít již vhodného partnera, popřípadě založenou rodinu. 

Pochopitelně člověk musí mít i trochu štěstí a dobré geny, aby byl zdravý a alespoň trochu schopný. Psychika je moc důležitá. Člověk nesmí být líný, závistivý (tím ztrácí jen energii), nesmí trpět škodlivými závislostmi atd. Mezi škodlivé závislosti považuji i několik hodin denně sedět u počítače a brouzdat po internetu, byť to může být pěkné. 

Člověk si musí být stále vědom toho, že o svůj život se musí postarat především on sám. Toto jsem trochu rozvedl zde.

Pak si v důchodu v principu bude moci dělat, co chce, kdy chce, kde chce, s kým chce atd. Zhruba tak si nyní žiji a jsem s tím velmi spokojen. Život však člověk nesmí proflákat, musí žít rozumně a udržet si dobré zdraví, našetřit trochu peněz respektive vybudovat dostatečný důchod, a vybudovat si dobré vztahy s dobrými lidmi atd. Tak jako v dětství, mládí a ve střením věku, stejně tak ve stáří je moc důležité, aby člověk byl aktivní. 

Třicet let svobodného Československa/Česka

Třicet let svobodného státu je též důležitý mezník. Prvotní euforie ze svobody již dávno skončila. Bylo to období hledání, jak vést svobodný demokratický stát, jak k tomuto vedení minimálně ve volbách přispívat a jak v něm užitečně a radostně žít. Snadné to nebylo a stále není. Přesto si myslím, že Česko za těch třicet let dosáhlo velkého pokroku a pevně věřím, že vývoj bude pokračovat navzdory mnoha chybám (udělaných v minulosti i v budoucnosti) dobrým směrem. V Boha nevěřím, neříkám tedy, pomáhej nám Bůh, ale tvrdím, že dobrý stát si musíme vybudovat sami. 

Přeji všem pěknou neděli, vám všem a svobodnému demokratickému státu mnoho štěstí a úspěchů do dalších třiceti let.