Neupřímnost Edvarda Beneše a Alexandra Dubčeka

Dnes si připomínáme 80. výročí Mnichovské zrady v roce 1938. 21. srpna jsme si připomněli 50. výročí okupace Československa Sovětskou, Polskou, Maďarskou, Bulharskou a Východoněmeckou armádou. 

O obou událostech dosud panují mezi mnoha Čechy, Moravany a Slezany zkreslené představy, jako kdyby to pro tehdejší vůdce, přítele Francie Edvarda Beneše a přítele Leonida Brežněva a Sovětského svazu Alexandra Dubčeka byla nějaká překvapení.

Mnichovská zrada

Cituji z technet.cz

V rozporu s obecným povědomím většiny českých občanů se v Mnichově dne 29. září nejednalo o tom, jestli má Československo Německu sporná území podstoupit nebo ne. Souhlas československé Hodžovy vlády ze dne 21. září byl považován za konečné rozhodnutí státní moci. Konference se věnovala jen a pouze prováděcím podmínkám předání území Sudet Československem Německu a ničím jiným.Zdroj: https://technet.idnes.cz/mobilizace-1938-00b-/vojenstvi.aspx?c=A130922_112516_vojenstvi_kuz

Kdo se o problematiku Mnichovské zrady zajímá a tyto věci nezná, ten by si tento článek měl přečíst. Jasně z něj plyne, že prezident Edvard Beneš a Československá Hodžova vláda, byť pod velkým nátlakem, souhlasila již 21. září s odstoupením pohraničí nacistickému Německu.
Mimochodem, v dnešní mizérii mainstreamových médií je technet.cz jedna z mála světlých výjimek. Píše dobré články nejen o přírodních vědách a technice, ale též o historii. 
V článku stojí to, že Edvard Beneš a Hodžova vláda souhlasili s odstoupením Sudet: 

Vojáci i občané vývoj událostí chápali jako určité vyjasnění bezvýchodného postavení státu. Po zprávě ze dne 21. září o souhlasu prezidenta a předsedy vlády Milana Hodži s dobrovolným odstoupením pohraničí vypukly v republice masové demonstrace a generální stávka. Hodžova vláda podala demisi a nový předseda vlády, jednooký jako Žižka, generál Jan Syrový byl považován obyvatelstvem za stoupence Masarykova státoprávního názoru, že o hranice se nejedná, ale střílí.Zdroj: https://technet.idnes.cz/mobilizace-1938-00b-/vojenstvi.aspx?c=A130922_112516_vojenstvi_kuz

Chamberlain tento souhlas nadále považoval za platný, byť v Československu Hodžova vláda padla, a s Hitlerem se jen dohadoval o časovém plánu předání Sudet Němcům. Adolf Hitler jeho časový plán nepřijal a chtěl celé Sudety obsadit okamžitě, což mu nakonec Chamberlain a spol. podepsali. 

Sovětská okupace 21. srpna 1968

Podobně, kovaný soudruh RSDr. Alexandr Dubček, přítel Sovětského svazu a Brežněva, věděl nebo alespoň musel vědět, že Sovětská armáda k nám přijde. Přesto to nesdělil národu a choval se, jako kdyby vstupem sovětských vojsk byl překvapen. 
Edvard Beneš emigroval a vedl Československou vládu v Londýně. Později se nechal manipulovat Stalinem a spolu zapříčinil, že jsme se dostali do Sovětského bloku. 
Hlupák anebo agent Moskvy Alexander Dubček, dle mne nejspíš oboje, neemigroval a nechal se postupně odstranit ze všech funkcí, vyloučit ze strany, kterou tolik miloval a kdysi vedl. Z toho, jak ho Sověti překvapili, na veřejnosti i plakal. :-(
Vysvětlení proč píši agent Moskvy: Po srpnu 1968 Sovětská vojska trvale sídlila v Československu, což Dubčekův předchůdce Antonín Novotný za žádnou cenu nechtěl dopustit, i když na něj Sověti tlačili. Pražské jaro pod vedením Dubčeka pomohlo Sovětům obsadit Československo. O reformách se na jaře 1968 mluvilo, ale Dubček tehdy jasně stále zastával myšlenku diktatury proletariátu pod vedením komunistické strany. 

Závěr

Chápu, že oba pánové, Beneš a Dubček to měli těžké. Byli jsme tehdy v těžké situaci, ze které nebylo snadné východisko. Myslím si však, že lhát by se nemělo. Nejhorší je, když si někdo lže sám sobě, svým blízkým nebo národu, který vede. V názvu článku jsem je milostivě nazval neupřímnými. Mohl bych je však nazvat i lháři, protože zamlčovat něco, co vím, nebo dělat, jako kdyby se něco nestalo, co se stalo, je téměř totéž jako lhát. 

Související články
Mobilizace! Místo do postele šli muži do kasáren. Kvůli zradě zbytečně. 
Mnichovská dohoda Jan Hus a Alexandr Dubček - tragické postavy české a československé historie 
 

Dodatek 29.9.2018 15:05
Ještě jeden odkaz na článek na technet.cz (který vyšel dnes):
Mnichov s odstupem 80 let: co vedlo k okleštění Československa