Peníze, které pumpují do ekonomik se nedostanou na ta správná místa. Dostanou se ke spekulantům, kteří budou bohatnout. Výroba bude upadat, protože podnikatelé jdou po zisku a ten bude jinde.

1929 bylo také příliš mnoho zadlužených spekulantů.

Hezky jste popsal základní ekonomický omyl fallacy of composition, mylné uvažování, že když všem dáme víc peněz, budou se mít všichni lépe. NEBUDOU. Zaplatíme za to inflací a našimi úsporami.

Souhlasím.

Že to jednou musí krachnout, je jasné. Otázka je jen: kdy? Tipl bych si, že do konce tohoto roku. Mohu se však mýlit.

Ceny akcií se dnes začali propadat, viz například

https://beurs.fd.nl/aandelen/amsterdam/aex/?_ga=2.141116407.49418926.1591006070-635726709.1582539807

Otázka je, zda je to jen dočasný propad anebo konec (začátek konce) finančního a makroekonomického perperta mobile.

Dovolil bych si rozpracovat myšlenku perpetuum mobile (PM). Základní impulz, který uvede PM do pohybu je nesplatitelný dluh. Naše PM není obyčejné, produkuje dokonce “energii” ve formě dluhopisů. Pokud některé PM začne produkovat tolik dluhopisů, že by hrozila ztráta energie, zanikne nebo je pohlceno větším PM. PM se tak zvětšuje až obsáhne zeměkouli a začne produkovat dluhopisy se splatností 5 miliard let.

Celé je to jen hra na dluhopisy, nejdále je v tom asi EU, kde to už částečně přestává fungovat. Když přestanou fungovat dluhopisy třeba Itálie a vlastně jižního křídla EU, vymyslí se dluhopisy celé EU. Zhroutí se to ve fázi kdy Uršula z EU bude prodávat dluhopisy Donaldovi z USA a ten bude platit dluhopisy, krytími dalšími dluhopisy. Nejsem ekonom, ale přijde mi, že pokud si tento systém neprojde občas krizí, ztratí ekonomický výkon a pumpování peněz jen problém odkládá. Dokud má alkoholik peníze, těžko se půjde léčit. Pro mě je to souboj Bitcoin (jasná pravidla) versus Dluhopisy (manipulativní zmatek).

Ta hra s dluhopisy nutně musí jednou skončit.

Bitcoin má mnoho výhod, například v tom, že je řízen matematickým algoritmem, který každé 4 roky snižuje emisi nových bitcoinů a bitcoinů nikdy nebude více než 21 miliónů.

Jeho nevýhodou však je například to, že je zatím málo rozšířen. Jeho tržní kapitalizace je nyní pouhých 208 miliard USD, viz

https://coinmarketcap.com/watchlist/

To se vůbec nedá srovnat s tím, kolik peněz je v hlavních fiat měnách.

Zlato je považováno dlouhodobě viděno za dobrého uchovatele hodnoty. Někteří si myslí-doufají, že bitcoin se stane dobrým digitálním uchovatelem hodnoty, digitálním zlatem. Jisté to však není. Když se však podíváme na 10 let jeho existence, tak jeho cena dlouhodobě velmi rostla, byť je nesmírně volatilní. Člověk do něj musí dávat pouze peníze, které několik let nebude potřebovat a o které bez velké bolesti může přijít. Menší investice do bitcoinu je myslím rozumné pojištění se pro případ krachu USD, eura a Kč. Jisté to opět není. Pokud krachnou hlavní fiat měny, tak může dojít k panice a propadnou se ceny skoro všeho, včetně zlata a bitcoinu. Ceny zlata a bitcoinu se například propadly v panice letos v březnu. Pak však opět stouply.

Vtip: Pokud krachnou hlavní fiat měny, tak dojde k velké inflaci, stoupne cena potravin a spotřebního zboží. Pro tento případ je dobré včas si koupit velkou ledničku a mrazák a naplnit je potravinami. Popřípadě si na zahradě pěstovat zeleninu a ovoce a pořídit si alespoň kozu na mléko a sýry.

samozřejmě, na každého jednou dojde. Ale vemte do úvahy Fischerovu rovnici V x M = Q x P. A jaké množství peněz tedy je optimální k pokryti nutných transakcí, závisí na V.

A všichni dnes vycházejí možná správně z toho, že Velkou Depresi spustilo zvýšení úroku FED, které naopak rychlost oběhu peněz zpomalilo.

Pokud masivní tištění peněz nezpůsobí velkou inflaci (a zatím se tak už dlouhé roky neděje), kolaps příliš nehrozí. Dluhy se sice velmi rychle navyšují, ale jsou zřejmě kryty (částečně) nově vytištěnými penězi, takže to takhle může jít donekonečna a nikomu to, zdá se, zatím nevadí (celkový dluh je nesplatitelný, zadluženi jsou prakticky úplně všichni). Peníze jsou vlastně fiktivní věcí a jsou předmětem dohody mezi lidmi. Otázkou je, kdo vlastně všem půjčuje, když jsou všechny státy zadlužené? Nějací bankéři? Velká část dluhů se stejně nakonec odepíše a jede se dál.

Díky za návštěvu a komentář.

Dle mne jednou k velké cenové inflaci na západě dojde. Je to skoro zázrak, že k ní ještě nedošlo. Nejspíš je to způsobeno tím, že centrální banky dále tisknou peníze o s to šest, že Čína na západ vyváží levné věci a že západní společnosti levně vyrábějí v Číně a v rozvojových zemích.

Odepsáni dluhů by znamenalo, že například banky, které půjčily peníze, o ně přijdou. Státy tyto důležité banky však nenechají zkrachovat a finančně je podpoří.

a. Tuto finanční odporu nakonec zaplatí daňoví poplatníci. Bohatší se budou stávat ještě bohatším a chudí ještě chudšími.

b. Nebo si státy na tyto finanční podpory opět půjčí a finanční a makroekonomické perpertuum mobile pojede dál.

Skutečně nevím, jak dlouho to tak může a bude pokračovat.

Mimochodem, FED je soukromá instituce a na tištění a půjčování peněz FED nesmírně vydělává, tj. vydělávají její akcionáři, to jsou některé velké banky a finanční instituce. Prezidenta FEDu určuje americký prezident, to však nic nemění na tom, že FED je privátní a značně nezávislá instituce.

Předpokládám, že čtenářům je jasné, že dle mne dříve nebo později dojde k té druhé zmíněné možnosti.

Mě je to naprosto jasné.