České moře a ostrov Říp

Již po mnoho století hrozí velké části Holandska (tj. nizozemským provinciím Severní a Jižní Holandsko) a také části provincie Zeeland zaplavení. 

Po velkých záplavách v roce 1953 byly všechny hráze u moře zpevněny a byly vybudovány různé ochranné systémy, které chrání Nizozemsko před mořem. Kvalita hrází je pravidelně sledována na místě a pomocí satelitů. 

Nebezpečí trvá

Nyní však nebezpečí hrozí hlavně od řek a kanálů, jejichž hráze tak kvalitní nejsou. I na tom se pracuje. Navíc, podél řek Rýn a Waal jsou oblasti, kde se nesmí stavět obytné budovy a kam se v případě velké vody nechají tyto dvě řeky preventivně rozlít.

Osobně se však domnívám, že pokud nastane současně:

• tání v Alpách,
• dlouhodobý vydatný déšť v povodí řek Rýn a Waal,
• Měsíc bude v novu nebo úplňku, tj. bude maximální příliv,
• a v době přílivu propukne severozápadní vichřice,

tak voda z Rýnu a Waalu nebude stačit odtékat do moře. V důsledku toho voda v Rýnu a Waalu výrazně stoupne. Hráze Rýnu a Waalu to neudrží a provalí se nebo voda přeteče přes hráze. To bude obrovská katastrofa, která ohrozí život několika miliónů Holanďanů. Útěk autem nebo vlakem nebude možný, protože ve velké části Holandska hladiny řek a kanálů jsou nad úrovní země. Silnice a železnice tyto řeky a kanály kříží pomocí tunelů, které vedou pod nimi. Ty však při vzniklé velké povodni budou zaplaveny.

Pravděpodobnost toho, že všechny výše zmíněné okolnosti nastanou současně je hodně malá. Nulová však není. Jednou v březnu by se to klidně mohlo stát.

Nový plán na ochranu Nizozemců před mořem

Několik nizozemských politiků a podnikatelů dostalo za úkol připravit plán, jak tomu předejít a jak jednat v případě, kdy se nebezpečí stane akutní. Je jasné, že stoprocentní jistoty není možné dosáhnout. Výsledkem studia této skupiny bylo, že by bylo pozdě jednat, až když nebezpečí bude akutní. Evakuaci tolika obyvatel není možno provést během několika týdnů natož dnů. Je třeba jednat s dostatečným předstihem. Navíc, ani celé Nizozemsko není tak velké, aby mohlo – dokonce ani během několika let – vstřebat všechny lidi z ohrožených oblastí.

Skupina podala několik alternativních preventivních řešení, která se navzájem nevylučují a některá z nich mohou být provedena spolu současně. Součástí jednoho z navrhnutých řešení je přestěhovat část Holanďanů do jiné země. Zemí „kandidátů“ je několik. Jedním z nich je Česká republika, např. díky geografické a kulturní blízkosti.

České moře a ostrov Říp

Holanďanům se líbí skoro všude, kde není příliš draho a je dostatek vody. V České republice třeba na Lipně. Velká část České republiky však vody přebytek nemá. Proto je součástí této alternativy vybudování vysoké přehrady – zcela na náklady Nizozemska – v Hřensku. Díky ní by vznikla v Polabí velká nádrž. Labe by stouplo a v české kotlině by opět vzniklo moře, o něco menší než tam bylo kdysi. Z hory Říp by se stal ostrov Říp.