Brigitte Bardot se jmenuje Brigitte Bardot

Nedávno vyšla ve světovém tisku spousta článků k příležitosti 75. narozenin Brigitte Bardot - plným jménem Brigitte Anne-Marie Bardot. V českém tisku se však často psalo o Brigitte Bardotové, viz například zde. Přechylování jmen cizích státních příslušnic v češtině se mi nelíbí a tahá mě za uši.

Brigitte Bardot

Přechylování příjmení Češek

Je pro mne zcela pochopitelné a vůbec mi nevadí, když jména v Česku, popř. Československu narozených žen s příjmením cizího původu, např. Kateřiny Neumannové anebo Jany Wolfové, nebo těch žen, které se provdaly za Čecha s cizím příjmením, jsou přechylována. Dcera a manželka pana Neumanna se jmenuje Neumannová a pana Wolfa Wolfová. To je pochopitelné a je to interní záležitost České republiky. Pak by se ovšem tato paní Neumannová i v Německu, Francii, Nizozemí a všude jinde na světě měla nazývat Neumannová, a ne Neumann, a pokud se v této zemí píše latinkou, tak by se její jméno mělo psát stejně jako v Česku, tj. Neumannová.

Přechylování příjmení cizinek

Pokud si Češka v České republice vezme cizince, tak si dle matričního zákona z 18. března 2004 může vybrat, zda bude mít stejné příjmení  jako manžel, tj. nepřechýlené, nebo zda se její nové příjmení bude přechylovat. Například když se Lenka Nováková v Praze provdá za Němce, pana Neumanna, tak si může zvolit příjmení Neumann, a toto její nepřechýlené příjmení se pak nebude ani skloňovat. Legrační v tomto případě je, že když se Němec s příjmením Neumann v Německu ožení s Němkou, pak se jméno jeho ženy v Česku, pokud se o ní bude z nějakého důvodu hovořit nebo psát, bude automaticky přechylovat (tedy psát Neumannová) - a též skloňovat.

Něco jiného jsou jména cizích státních příslušnic, např. Rusek, která jsou už v jejich zemích přechylována. Domnívám se, že toto originální přechylování, tato forma jejich jména by se měla respektovat a používat též v češtině. Současná praxe v Česku však bohužel je, že se příjmení Rusek nejprve odstraní ruské přechýlení a pak se jméno přechýlí po česku. Ruska Puškina (manžel Puškin) se v češtině jmenuje Puškinová. Ruska Kurnikova (manžel Kurnikov) se v češtině jmenuje Kurnikovová. I když se někdy v češtině též píše Kurniková, což se až na tu čárku shoduje s ruskou verzí příjmení. A nebo dokonce Kurnikovaová, což je zkomolené a zní směšně, protože její ruské jméno zapomněli nejprve „odpřechýlit".

Psát však jméno Brigitte Bardot Brigitte Bardotová mi připadá nevhodné. To si tato hrdá emancipovaná žena, která po celý svůj život většinou dělala jen to, co sama chtěla, nezaslouží. To je stejné, jako kdyby Němci v němčině nebo třeba Francouzi ve francouzštině samovolně měnili a odpřechylovávali příjmení Češek a psali by o lyžařce Kateřina Neumann nebo o Lenka Novák.

Další problém však je se skloňováním. Příjmení mužů bez ohledu na státní příslušnost skloňujeme. Píšeme např.: „Přijel Bill Clinton. Diváci viděli v televizi bývalého prezidenta Billa Clintona". Toto myslím nikomu nevadí, to je věc českého jazyka a ne jen nějakých zvyklostí v Česku.

Jak však skloňovat nepřechýlená ženská příjmení? Např.: „Přijela Hillary Clinton." První pád je dle mne vpořádku a netahá mě za uši. Potíž však je s ostatními pády: „Diváci viděli v televizi Hillary Clintonou, nebo Clintonu, nebo Clinton...?" Nic z toho mi nezní pěkně.

Možná řešení

Možnými řešeními se mi tedy zdá:

• Buď prostě nepřechýlená příjmení cizích státních příslušnic neskloňovat. Pak by se psalo:
  „Přijela Hillary Clinton. Diváci v televizi viděli Hillary Clinton."
  „Přišla herečka Brigitte Bardot. Přišel bez herečky Brigitte Bardot. Předal knihu Francouzce Brigitte Bardot." atd.
• Nebo pouze vprvním pádu nepřechylovat a v ostatních přechylovat i skloňovat. Tj. psalo by se:
  „Přijela Hillary Clinton. Diváci v televizi viděli Hillary Clintonovou."
  „Přišla herečka Brigitte Bardot. Přišel bez herečky Brigitte Bardotové. Předal knihu Francouzce Brigitte Bardotové." atd.

Mně se nejvíce líbí první řešení, jak logicky tak pocitově. To, že to tak cítím, je však jistě způsobeno tím, že již mnoho let žiji v Nizozemí a že v Nizozemštině přechylování ženských příjmení ani skloňování nejsou.

Pokud zvolíme první řešení, pak by však nebylo důsledné, kdybychom mužská příjmení vždy skloňovali, příjmení Češek, Rusek atd. také a příjmení cizích státních příslušnic, která nejsou přechýlena v jejich vlastním jazyce, ne. Tj. někdo by v jedné větě mohl napsat: „Redaktorka Nováková (přechýleno, neboť paní je Češka) zde popsala svůj rozhovor s Billem Clintonem (skloněno) a jeho ženou Hillary Clinton (nepřechýleno ani neskloněno)". Mně tato nedůslednost nevadí a věta i jména v ní mi zní dobře. Pokud před ženské příjmení přidáme nějaké slovo - např. žena, herečka, manželka, redaktorka -, které se skloňuje, tak zmírníme špatný jazykový pocit a možnou nejasnost gramatického pádu, způsobené tím, že ženské příjmení je neskloněno.

Závěr

Ideální řešení problému, co dělat s příjmeními cizích státních příslušnic, které by každého uspokojilo, totiž asi neexistuje. Výše zmíněné řešení 1 se mi jeví jako nejlepší řešení. Mimo to je v tomto případě též možno jasně a zřetelně rozeznat, kdy jde o Češku a kdy o cizinku anebo o Češku, která se vdala za cizince a zvolila si nepřechýlené nové příjmení.

Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český ČAV a Matriční zákon

Závěrěm cituji z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český ČAV:

„Přechylování příjmení, tj. odvozování ženských podob příjmení z příjmení mužských, a to příjmení domácího i cizího původu, není v běžné komunikaci povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Je pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka zcela přirozené, vychází z jejích strukturních vlastností - z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek.

.....

Je rozdíl mezi přechylováním v běžné komunikaci a v oficiálních dokumentech právní povahy; důležitý je zákon o matrikách, jménu a příjmení, nově upravující přechylování příjmení v určitých speciálních případech. Matriční zákon z 18. března 2004 uvádí v § 69 o přechylování ženských jmen toto: „(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Ukládá-li to mezinárodní smlouva, uvede matriční úřad na žádost nositelky příjmení v matričním zápisu vedle příjmení ženy podle pravidel české mluvnice i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá; z těchto dvou forem může nositelka příjmení užívat jen jednu formu, kterou si zvolí při podání žádosti, a ta se uvede v matričním dokladu. (2) Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o (a) cizinku; (b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině; (c) občanku, jejíž manžel je cizinec; (d) občanku, která je jiné než české národnosti. (3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě (a) cizincem; (b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině; (c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem; (d) občanem, který je jiné než české národnosti.""

Závěr článku

Vím, že přechylování příjmení cizinek v češtině i ostatních slovanských jazycích je problém, pro který neexistuje ideální řešení. Každé řešení má totiž své výhody, ale také nedostatky, a své příznivce, ale i odpůrce. Takže se na toto téma bude asi ještě mnoho let dikutovat.

Těším se v diskusi na názory čtenářů.

Perex, fotografie: iDnes.cz

Dodatek 13. července 2011, 16:55
Na téma přechylování příjmení cizinek jsem pro blog.iDnes napsal další článek. Tento článek pojednává speciálně o přechylování slovanských příjmení a o dle mne zbytečnému přechylování příjmení cizinek na startovních listinách a při uvádění výsledků sportovních utkání.