Až ráno, až ráno, až bude nový den,

dřív domu nepůjdem, než bude bílý den. Na tuto píseň jsem si vzpomněl, když jsem se včera dvakrát na chvíli podíval na jednání ve sněmovně českého parlamentu. 

Celou noc, až do dnešního dne se jednalo kvůli hlasování o nedůvěře vládě. Viz

Vláda má důvěru, opozici chyběly hlasy. Orbán je maďarský Havel, tvrdil Babiš.

nebo například

OBRAZEM: Poslanci při „nočním maratonu“ k hlasování o nedůvěře pospávali.

Cituji z toho článku:
"Koaliční vláda Petra Fialy v pátek odolala prvnímu pokusu o své svržení. Schůze sněmovny začala včera ve 13 hodin, trvala celou noc a skončila po dlouhých dvaadvaceti hodinách. V noci se během jednacího maratonu poslanecké lavice vyprázdnily nebo v nich poslanci částečně pospávali."

Výsledek hlasování byl předem jasný. Vládní koalice má ve sněmovně (některými lidmi asi právem někdy zvané žvanírně) 108 z 200 členů. Předem nebyly žádné signály, že by některý poslanec koalice chtěl hlasovat pro odvolání vlády. 

Výsledek hlasování: PRO nedůvěru vládě se vyslovilo 84 členů a PROTI se vyslovilo 100 členů.

Jaký smysl mělo toto hlasování o nedůvěře vládě? 

  1. Skoro žádný.
  2. Poslanci se mohli vykecat, vyžvanit, potrápit své oponenty, zviditelnit.
  3. Sdělit věcně své názory na různé otázky. I to se stávalo. Toto hodnotím pozitivně. 
  4. Ve sněmovně se spotřebovalo dost elektřiny.
  5. Přítomní poslanci se nevyspali a kazili si své zdraví. 
  6. Mohli jsme se lépe seznámit s úrovní našich poslanců. To můžeme hodnotit kladně, i když ta úroveň mnoho z nás asi nijak nepřekvapila.

Kdo si chce poslechnout část diskusí ve sněmovně a má na to silný žaludek, si může rozkliknou první článek, na který výše odkazuji. Kromě komentáře je tam vloženo několik videí. Diskuse byla místy věcná, ale často se jednalo o osobní napadání, jak poslanců tak členů vlády. 

Toto je píseň, na kterou jsem si vzpomněl:

 Refrén: Až ráno, až ráno, až bude bílý den,
dřív domů nepůjdem, než bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den,
dřív domů nepůjdem, až všechno vypijem.

 

Při sledování rozhovorů ve sněmovně parlamentu mě napadla tato parodie na ten refrén: 

Až ráno, až ráno, až bude bílý den,
dřív domů nepůjdem, než bude bílý den,
až ráno, až ráno, až bude bílý den,
dřív domů nepůjdem, aáž se vyblijem.
(To aáž není překlep, tím se dosáhne, že ve verši parodie je stejný počet slabik jako v originále.)

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jaroslav Chudáček | pátek 2.9.2022 19:16 | karma článku: 23,90 | přečteno: 507x