Motto: „pro člověka cítícího se svět jeví jako tragedie, pro myslícího je to komedie“. Voltaire ...Dnes na Damu v Amsterdamu proběhla velmi zajímavá akce s vystoupení dvou českých publicistů.
X+Královský palác na Damu
Tento týden nizozemským tiskem a televizí několikrát proběhla zpráva, že 1. dubna 2011 od 15 hodin bude na Damu v Amsterdamu mluvit významný český proevropský politik, který bojuje za ochranu přírody. Kdo je ten politik, to však mělo prozatím zůstat tajemstvím a mělo být zveřejněno až 1. dubna. Byla to pro mne a jistě i pro Nizozemce překvapivá zpráva, neboť český prezident Václav Klaus je tu známý jako velký euroskeptik, bojovník proti přehnaným ekologickým hnutím a proti státním podporám na obnovitelnou energii. A málokdo tu zná – možná nikdo nezná – opravdu proevropského českého politika.
Tohle jsem si nemohl nechat ujít. Nasedl jsem tedy na vláček a ekologicky zodpovědným způsobem jsem se dopravil do hlavního města Nizozemska. Z hlavního Amsterdamského nádraží je to na Dam kousek, tak jsem šel přes Damrak na Dam pěšky. Damrak byl kupodivu plný lidí, většinou kráčejících stejným směrem jako já.
Dam už byl přecpaný. Přesto se mi podařilo zaujmout dobrou pozici, abych na řečnické podium viděl. Bylo sice trochu zataženo, ale ještě dostatek denního světla. Podium i část celého Damu byly přesto osvětleny mnoha 100 Wattovými žárovkami. V tu chvíli jsem pochopil nedávnou akci jedné sítě obchodů s eletrickými spotřebiči, že vymění bez příplatku každou dobře fungující 100 Wattovou žárovku za dvě spořivé.
Uvaděč pořadu diváky překvapil zprávou, že významný český proevropský politik, který bojuje za ochranu přírody, se z neznámých důvodů nedostavil, ale že jej nahradí dva významní čeští publicisté František Akjetam a Ladislav Akcivtjěv. (Takže dosud nevím, jak se ten očekávaný politik jmenuje.)
Nejdříve začal proslov Františka Akjetama. Mluvil do mikrofonu česky a tlumočník překládal jeho slova po větách do holandštiny. Akjetam se přátelsky a dobrácky zahleděl do publika na Damu a řekl, že je potěšen, že může mluvit v zemi Geerta Wilderse. V tu chvíli část publika zrozpačitěla, části zazářily oči radostí a část začala bučet. Zkušený řečník, jako by to očekával, se nenechal vyvést z rovnováhy a vyslovil své značně euroskeptické názory. Mnoho Nizozemců je také proti přehnané byrokracii EU, ale Akjetamovy názory byly očividně dle většiny posluchačů přehnané, obzvláště když začal EU srovnávat s bývalým sovětským blokem. Jen Wildersovi příznivci, kteří tvořili skupinky a v ruce měli igeliťáky se shnilými rajčaty, které chtěli házet na „českého proevropského politika, který bojuje za ochranu přírody“, tleskali a zářili radostí.
V jistou chvíli se davem rozkřila zpráva, že jde o aprílový vtip. Wildersovi příznivci okamžitě prodali své tašky se shnilými rajčaty Wildersovým odpůrcům (Holanďani umí obchodovat) a ti pak nešťasného Akjetama z podia přestřelkou rajčat vyhnali. Publikum začalo odcházet. Zasáhl však uvaděč, který lidi prosil, ať neodcházejí, že následující řečník je „něco speciálního“ a že si to nesmí nechat ujít.
Ladislav Akcivtjěv měl kupodivu tlumočníky dva. Mluvil „kratce“. Na koleji jsem jeden rok bydlel s Ostravákem, tak jsem pochopil, že Akcivtjěv pochází z Ostravska. Nejprve každou jeho větu první tlumočník přeložil do dialektu Achterhoeku. Achterhoek je sympatická, ale trochu zaostalá část na východu Nizozemska. „Achterhoek“ by se dal do češtiny přeložit jako „kout vzadu“. Pak druhý tlumočník přeložil větu do standardní nizozemštiny pro ty, kteří achterhoeckému dialektu dobře nerozumí.
Projev Akcivtjěva byl prošpikován nádhernými výrazy a měl „šťávu“. Nemluvil jen o EU a politice, ale také o různých nešvarech v české společnosti. Jelikož holandská společnost se od české příliš neliší, tak to bylo Nizozemcům dobře srozumitelné.
Vedle mne stálo několik studentů očividně původem z Achterhoeku a ti se při řeči prvního tlumočníka vždy nesmírně smáli, až jim z toho tekly slzy z očí. Dali jsme se do řeči. Dle mého akcentu poznali, že jsem se tu nenarodil a zeptali se mne, odkud jsem. Odpověděl jsem, že z Česka. Na to se mne jedna dívka se slzami v očích zeptala: „dělá si legraci nebo to myslí vážně?“ Sdělil jsem jí, že si myslím, že obojí. To ji uklidnilo. V Holandsku jsou oblíbeni kabaretisti a někteří z nich používají podobný humor a myslí to vážně a současně si dělají legraci.
Akcivtjěv sklidil obrovský potlesk. Nakonec se k němu na jevišti připojil i Akjetam a lidé jim oběma zatleskali.
Konec dobrý, vše dobré.
Váš nizozemský zpravodaj,
Valsoraj Kecáduch
Závěr
Pro člověka cítícího a myslícího se svět často jeví jako tragikomedie.
Jaroslav Chudáček
