Amnestovaný soudce Berka, který dostane zpět talár a pět milionů korun českých jako ušlý zisk. Ne, to není noční můra všech podvedených, okradených obětí gangu. To je makroamnestie Václava Klause. A jestli se Vám to nelíbí, pak jste jistě z tábora těch, co buď naskočili na mediální vlnu útoků na prezidenta nebo jste přímo jejich tvůrce.
Chtělo by to mokrý hadr na hlavu. Jen nevím, kdo by si ho tam měl dát. Snad my všichni. Pan prezident proto, aby zchladil svou žáhu vzteku za to, že mu vetšina národa netleská za tento akt "soudržnosti" mezi tuneláři, zločinci a jejich obětmi, policisté, státní zástupci a další z řad orgánů činných v trestním řízení, aby zchladili horké hlavy za mnoho let tvrdé práce a my všichni, abychom to všechno zase nějak spokli.
Chtěl-li prezident učinit na konec své kariéry líbivé gesto, gesto odpuštění, mohl se jednoduše omezit na drobné trestné činy. Stačilo by.
Pokud mu byla tato amnestie našeptána poradci, měl si za domácí úkol ověřit, koho se může takto široká amnestie dotknout. Václav Klaus není žádný zelenáč na to, aby mu nebylo hned jasné, že jde velmi za hranu toho, co lze považovat za bagatelní a co už nikoli.
Neučinil-li domácí přípravu, pak se jedná o selhání, které by dobrý prezident neměl dopustit. Ale, došlo-li k tomuto selhání právě na konci prezidentské kariéry, pak se vtírá do mysli úvaha, byla-li to skutečně jen nedbalost, opomenutí, makroamnestie, nebo záměr.
Ať už to byl záměr, či nikoli, obhajoba prezidenta postavená na domnělém útoku médií a antiklausovské vlny je známkou jediného - neobhajitelnosti této amnestie. A i Václav Klaus to pochopil.
Její důsledky budou katastrofální. Obyčejní lidé budou trpět vzrůstající kriminalitou, budou frustrování z podrývání spravedlnosti autoritou nejvyšší - samotným prezidentem a oběti dřívejších činů budou trpce žít s tím, že spravedlnosti se nelze dovolat. Stejná frustrace z marné mnohaleté práce zasáhne ty, co amnestované dostali do vězení.
Tohle je asi možné opravdu jen v Čechách. Zasloužíme si to všechno?
Nakonec té dámě s váhami v rukou nezbývá než vložit si šátek, jenž měla přes oči, mokrý na hlavu.
