Vláda odborníků. Prezident si posupně sezval parlamentní strany, aby vyslechl jejich názor na řešení současné krize a tím to celé zhaslo. Prezident Zeman má totiž od začátku svůj plán, kterým vyřeší víc věcí. Za prvé, vypořádá se s Nečasovou vládou, která je trnem v oku jeho (rozuměj levicovým) voličům. Za druhé, dobude další metu a politikům ukáže, že on je hlavním hybatelem vývoje. Za třetí, dosadí vládu odborníků (rozuměj loutek), kteří zajistí dostavbu Temelína.
Všechna jeho prohlášení o úředniké vládě, kde svorně zasednou zástupci odborů, zaměstnavatelů a dalších jakoby odborníků je pouze líbivé gesto, kterým své voliče hodlá uspokojit a zajistit tak politické body své vlajkové lodi, Strany práv občanů a zároveň České straně sociálně demokratické.
On takový drobný odklad pomůže i Bohuslavu Sobotkovi k tomu, aby mu hlava zchladla a přišel k rozumu. Pomalu už chladne, neboť z výrazného vyjádření, že úřednickou vládu ČSSD nepodpoří, Bohuslav už pomalu slevuje. Umí si prý představit překlenovací období, kdy by tato vláda Lidové fronty starých kámošů Miloše Zemana dovládla do předčasných voleb, které by v dalším Bohuslavově konzistentním postoji možná nemusely být nutně předčasné. Ono mít rebelii ve straně není žádný med a taková situace by nahrála Michalu Haškovi k získaní premiérské pozice v budoucí vládě.
Oč tu vlastně běží ale zejména? Jsem přesvědčen, že o Temelín. Pan prezident si jistě v rozjařené atmosféře na ruské ambasádě povídal s diplomaty o tomto tématu a po pár dalších vodkách, které mu dodaly odvahy jít otevřít komnatu s českými korunovačními klenoty, jistě svým ruským přátelům přislíbil pomoc.
Vláda odborníků vstřebá mnohé formáty z dřívějška, jako pana Pecinu, Tvrdíka (kde je mu konec?) nebo atomového dědka Grégra. S nimi půjde dostavba Temelína i přestavba kapitalismu na socialismus, čekající nás po následných volbách, jako po másle.
No tak nás Pánbůh chraň.
Dnes je tomu sto let, co se narodil Jan Kubiš, atentátník, který nasadil svůj život za svobodu českého národa. Člověk nemusí být ani příliš sentimentální, ale když projde v Praze Resslovou ulicí, uvědomí si, že tam marně a statečně bojovali mladí kluci za nás za všechny. Za národ, jehož symbolům se pár desítek let na to klaní opilý prezident.
Národ sobě.
