Jsem pro podstatné rozšíření Evropské komise ve smyslu zvýšení počtu eurokomisařů. Ne jednoho, alespoň deset komisařů by měla každá země delegovat. Důvod? Vyčištění domácí politické scény od těch nejostudnějších.
Kam je možné v současném morálním marasmu ještě klesnout? Nakloněnou rovinu změřil deník MF Dnes s reportáží o nabídce "zákona na míru" ušitého pro lobujícího majitele herny. O čem se jen veřejně šušká, je potvrzené. Naši političtí představitelé (někteří z nich) jsou za peníze schopni privilegovat jedny před druhými. Ti, kteří mají peníze, vládnou. Politik vykoná funkci sekretářky spočívající v donesení příslušných materiálů, doručených mu lobisty, na jednání sněmovny ke schválení. Tak nějak si představuji současný stav správy věcí věřejných v naší zemi. Jistě, jsou tací, kteří ve zkoušce uspěli, klobouk dolů, pánové, ale kolik z Vás jich je? No a pak jsou samozřejmě Ti, kterým to ani po medializování kauzy nepřipadá nemravné. Proč by mělo, když na tento systém se normálně jede. Školák, kterého chytí při opisování se brání, že přeci opisují všichni, tak proč on, kterého namátkou chytli, by měl pykat? Pochopitelně celá třída při tom spolkla své taháky a s plnými ústy a beze slova kroutí hlavou na zapřenou.
Kam to půjde dál? Na co si ještě budeme muset zvykat? Jsou to všechno opravdu porodní bolesti rodící se demokracie, jak řekl pan Havel? A až se konečně narodí, nebude tak trochu postižená? Bezruká, beznohá a krátkozraká? Osobně mám obavy, že ony bolesti jsou pouze z přežrání a to, co půjde ven, nebude cestami porodními...
Kéž by nám Brusel pomohl. Pár eurokomisařů by se tu našlo a jistě by nám tu nescházeli. Odjakživa se přece vykopávalo výš.
Pánové, jděte už do Brusele!
