Zmizte! Jinak vyschneme i jako národ.

Tak nás mají zachraňovat komise pro sucho. Komu má sloužit voda? O lidi nejde! Jde především o business, utváření moci a nakonec hlavně a jen o peníze – ale do soukromých kapes.

Snad to není už ani k smíchu. Politici a vládnoucí „odborníci“ se pustili do řešení sucha tím, že ustanoví komise. Mimochodem, o takových komisích se politicky mluví střídavě již někdy od roku 2010.

V známém Kocourově také postavili kašnu, aby bylo z čeho hasit požáry. Sečtělí znají. Ondřej Sekora už na konci čtyřicátých let minulého století dobře pojal skutečnost, co dokáže hloupost těch, kteří se cpou do politiky a k moci. Ta kocourkovská kašna nejen přinesla problém co s vyhloubenou hlínou, ale hlavně kde vzít vodu do kašny. Jedno „geniální“ řešení střídalo druhé. Nakonec chybějící vodu do kašny přínášeli občané ze svých studní, studánek, potoků a napršených kádí – a stejně to bylo marné - protože voda z kašny stále mizela. Až starosta vydal befél, že každý musí do kašny vylít všechnu svou vodu, co mu zbude, tedy i použitou…..

Ne, nesnižuji současný klimatický stav převažujících suchých dnů, ale v Evropě i ve světě existuje mnoho zemí, kde se naučili dobře pracovat a hospodařit s vodou - a fungují, žijí a jsou často šťastnější, než jsme my v Česku. Před mnoha tisíci lety opustil jeden národ blahobyt v Egyptě, kde si sice pomlaskával, ale byl v porobě. A vydal se do země Hospodinem zaslíbené. Do země většinou suché, vyprahlé, na vodu vzácné. A ten národ existuje dodnes - a je světovým unikátem a velmocí v hospodaření s vodou a v mnoha průmyslových technologiích. Těm kdo neví, tak dodám – je to Izrael.

A u nás? Desítky let devastujeme pole, lesy a celou krajinu. Skutečné odborníky nikdo neposlouchá - vláda je nepotřebuje. Političtí ministři šlapou jak vyšší moc a business píská a jenom více a více omezují a budou omezovat prosté občany.

Není voda?  Mohou za to lidé, že s ní plýtvají. Nejsou ryby v řekách? Mohou za to vodáci. Není úroda? Mohou za to lidé v autech a jejich emise. A můžeme pokračovat. Vždy se najde důvod, jak obvinit z něčeho prostého občana, a jak najít nějaké nařízení, které občana skřípne – ve svobodě, na daních, v právech, aj.

Peníze dáváme na splavnost Vltavy, aby si na Hlubokou mohla dojet smetánka jachtou. Mluví se o kanálu Dunaj-Odra-Labe, aby byl něčí business - a hlavně mohla ta voda od nás ještě rychleji odtéct, jedy z polí působily ještě větší škody na organizmy, ...

Ale co naše krajina? Skutečně za vše může občan, a tedy on musí pocítit důsledky a hezky „nosit do kašny“?

Ve vládě máme vykuka, který léta obhospodařuje polnosti i lesy - a po jeho businessu doslova potopa. Pěstujeme zbytečné plodiny, ze kterých on profituje, ale které jsou ve světě již pasé a krajině škodí. Na to vše jdou miliardy dotací, stejně jako na výroby jeho hnojiv a pesticidů, které likvidují přírodu, zvěř, spodní vody. A podobně je to s lesy. Dotace tečnou k vykukovi a jeho podřízeným, devastují se lesy neodbornou těžbou, a voda z lesů fofrem mizí, protože se pro její zadržování nic nedělá. Naopak mechanizací zničený povrch i podloží, odtok urychluje. A bez vody není ve stromech smola a tak kůrovec má žně. A ono těch podobných vykuků je daleko více, jen se zajímat.

A oni ustanoví komise. Vrchol své odbornosti a schopnosti. Pochopitelně s tučnými mzdami a odměnami jejich členů – politicky dosazených. V konečném důsledku budou hlavně slídit a občané budou „nosit vlastní vodu do obecní kašny“.

Vážený pane ministerský předsedo a vy všichni, co na vodě, polích a lesích profitujete anebo váš business je znehodnocuje a bere. Začněte u sebe! A koukejte vzít do rukou kýble, lopaty a hlavně začněte do státní poklady vracet „načerpané“ peníze, aby se mohly uskutečnit plány skutečných odborníků, kterých ta naše země má dost, a které ta naše země a krajina potřebuje!

A potom zmizte! Nepotřebujeme vás, ani takovéto vaše podnikání.

ALE!

Ono sucho způsobené menšími srážkami není stále ještě katastrofou. Daleko horší je, když vysychá moudrost – intelekt, inteligence! Když jsou vyprahlé vztahy mezi lidmi, zájem o zemi a její kulturu. Když usychá láska a sounáležitost. Když se dává více prostoru hloupým, nežli moudrým.

A tak vyzývám, skoro prosím každého, komu to není jedno, aby neztratil zájem lidsky růst a být aktivní součástí našeho národa. Nenechme se oslabit, aby se pak na nás mohl pást kdejaký parazit. Naopak ty parazity nechme vyschnout – oni se změní v prach - a čas je odfoukne do zapomnění. Myslím si, že si to naše česká země a lidé v ní zaslouží.