Proč vadí všechna ta „čapí hnízda“?

Soustředit se jen na olbramovické „Čapí hnízdo“ je stejně zavádějící, jako tuto kauzu bagatelizovat. V každém případě je však důležité si uvědomit, že podobných „hnízd“ dalších vykuků máme v tom našem státečku daleko více

A ono se nejedná vždy o nějakou záležitost, kterou s „upřímnou láskou“ zaměřil zřizovatel prý na „širokou“ veřejnost. Některé se skrývají pod názvy podobnými tomu ekocentru se skvělým duchem, jinde jsou to školící, vzdělávací či rekreační střediska, ale stejně tak firemní a politické projekty, nebo různé „technologické parky“.

Ten malér vůbec není v původních myšlenkách a záměrech uvedených v projektových dokumentech předložených schvalovacím komisím všech možných programů ESF. Malér je v lidech, kteří je podávají - a v tom, že je podávají s cíleným záměrem podvodu. Dobře vycvičení spřátelení právníci a advokáti dopředu připraví strategii obrany, pokud by si někdo dovolil později projekt napadnout - a hlavně politická chobotnice svými chapadly zapracuje, aby se nakonec vše vytratilo v zapomnění. Případně se pojmenují nějací obětní beránci, kteří „přijmou“ vinu, aby uchránili hlavy a centra těch chapadel - a život půjde dál -  u korýtek a stolů se bude blahobytem mlaskat a ještě se najde dost hlasitých chudáčků, kteří nikdy nezklamou, protože dokud budou žít, budou vykřikovat o „kalouskovských“ zlodějích a tím odklánět pozornost od podstaty vážného problému společnosti.

Jenomže milí občané, ono vám nějak nedochází, že všechny ty peníze, které nemají jen hodnotu desítek milionů, ale jdou do miliard, by se mohly použít na projekty úplně jiné – především neziskové.

Já vím - pokud hlavní informační zdroj pro zvýšení intelektuálního obzoru, určité množiny lidí, je ve zprávách o silikonech hvězdiček, vykukujících kalhotkách, tragédiích a osudech seriálových postav, nebo rádoby moudrých blábolů nějakého moderátora – pak nemůžeme čekat, že by někoho zajímaly skutečně podstatné hodnoty pro vývoj a budoucnost společnosti – myšleno té české.

Když neziskové projekty, tak nemyslím nějaké nevládní politické agentury – které nemají žádný společenský význam a jsou jen určitým nástrojem mecenášů v pozadí.

Moje úvaha míří na všechny projekty zaměřené na práci s dětmi a mládeží, případně na ty školní nebo sociální.

Víte, vážení vykukové, kteří tak nezřízeně hrabete pod sebe, ale stejně tak i vy všichni v politice dobře usazení a jinak zbyteční. Existuje spousta nadšených lidí, kteří dávají mnoho času, energie, ale i svých financí do kroužků a spolků věnujících se dětem a mládeži. Dostávají z rozpočtů almužny, které na ně zbydou, když se uspokojí ti, co jsou preferováni, co mají dost prostředků, aby pokryly třeba 50% i více procent nákladů pro rozvoj, investice, činnost. Ale jsou i tací, kteří nedostávají nic a přesto odvádějí poctivou práci a přinášejí oběti – a mají výsledky.

Ti skutečně tvoří budoucnost země, protože se starají o zdravý vývoj budoucí generace!

Vím, o čem mluvím, protože jsem za více jak deset let práce ve sportu, kde tým skvělých lidí pracoval s půldruhým tisícem dětí, kde se potkávaly a potkávají děti z mnoha zemí světa a vznikají přátelství - a stejně tak vznikají dobré základy pro budoucí osobní i profesní život dětí – tak jsme nedostali od státu a unie na projekty ani korunu. A takových případů, lidí a projektů je daleko více.

Mně to vadí!

Vadí mi, že společnost mává rukou nad nenažraností a bezcharakterností těchto všech vykuků. Vadí mi žvásty o poctivosti a čistotě úmyslů samotných hrabošů. Nakonec, z nahrabaného hodí sem tam nějakou almužnu, udělá se z toho PR zpráva a lid zatleská.

Mě osobně brzy přestalo bavit žádat o sponzorství na projekty s dětmi, když dostáváte odpovědi: „A co z toho budu mít?“

Znám a vážím si lidí, kteří ze svého pomáhají, nechali vystavět prospěšné stavby, které slouží a nikdo o tom nepíše a ani koruna z nějakých dotací na to nešla.

Pro mě však vždy zůstanou frajery ti, kteří dávají ze svého mála, protože dávají daleko více, nežli elita!

Zakončím myšlenkou Teda Engstroma, amerického poradce pro neziskové organizace, pastora a dlouholetého šéfa organizací, jako například World Vision International:  „Svět potřebuje lidi, kteří se nedají koupit; jejichž slovo je zárukou; kteří staví charakter nad bohatství; kteří mají názory a vůli; kteří jsou větší než jejich povolání; kteří se neostýchají přijmout příležitost - takové, kteří neztratí svou jedinečnost v davu; kteří budou poctiví v malých věcech stejně tak jako ve velkých; kteří nebudou dělat kompromisy se špatností; jejichž ambice nejsou omezeny jejich vlastními sobeckými touhami; kteří neřeknou, že to dělají, protože „všichni ostatní to dělají také“; kteří jsou pravdiví vůči svým přátelům v dobrém i ve zlém, v nepřízni stejně tak jako v úspěchu; takoví, kteří nevěří, že hašteřivost, prohnanost a tvrdost srdce jsou ty nejlepší vlastnosti pro získání úspěchu; kteří se neobávají postavit se za pravdu, i když to není populární; takoví, kteří zřetelně říkají ,NE‘, i když zbytek světa říká ,ANO‘.“

Vážení vykukové, takovým člověkem není ani jeden z vás! A to mi má být jedno, že lidé jako vy ovlivňují dnešek i budoucnost společnosti?

To mi jedno skutečně není!

A co vám, milí spoluobčané?