Na Babiše - a jemu podobné, si dám kečup

Asi nejsem sám, kdo by si přál, aby už nemusel číst jméno Babiš - když otevře jakékoliv médium. Nejhorší je, že on není jediný - a vždy vyplave zase další moderní podnikatelská veš. Jsou všude. Jó, dočkali jsme se to doby.

Pojďme si spravit chuť. Já se dnes rozhodl si s vámi popovídat o dobách, kdy významní podnikatelé rostli urputností, pílí, dřinou a to hlavně na základě třeba vzoru od svých rodičů a často díky skutečným lidským hodnotám.  Tak k tomu kečupu.

Ještě mi dovolte malé intro do úvahy, v podobě vtipu, který si vypráví naši obdivuhodní nevidomí spoluobčané.

Do prodejny potravin vstoupí mladý nevidomý muž. Tradičně má slepeckou hůl a tmavé brýle na očích. Prodavačka zrovna doplňuje zboží do polic, otočená zády ke vchodu. Je vidět, že zrovna ten den není její práce pro ni zábavou.  „Dobrý den, máte kečup Heinz?“ zeptá se. Prodavačka aniž by se otočila, tak podrážděně odpoví: „ NE, nemáme! Máme jen to, co vidíte vystavené!“ „Aha. Vás vykradli?“ zeptá se klidně zákazník.

Henry John Heinz, se narodil v roce 1844 německým imigrantům. Už samotná imigrace jeho otce a celé začátky podobných rodin, jsou a vždy budou zajímavým čtením. Mladý John vyrůstal ve velmi pracovité rodině. Už v šesti letech pomáhal své mamince s malou zahrádkou u domu. V devíti letech začal vyrábět a prodávat domácí strouhaný křen a zajímal se o zpracování okurek. Ve dvanácti letech sám hospodařil na 120 arech půdy, a od otce si půjčoval povoz s koňmi a třikrát týdně dodával výpěstky a zpracovanou zeleninu do obchodů s potravinami po celém Pittsburgu. Zakrátko už měl vlastní krámek, kam chodili lidé na vyhlášené produkty, které John vyráběl podle receptů své maminky.

A mohli bychom pokračovat. Během studia na střední škole, již měl John vlastní zaměstnance a jeho osobní měsíční příjmy byly záviděníhodné. Když bylo potřeba, dokázal ve dvaceti za otce řídit cihelnu - a později, opět v oblasti produktů zpracované zeleniny a ovoce, bojoval jak s úspěchy, tak krachy. Vždy se dokázal dostat ze všech problémů díky své píli, houževnatosti a vzoru charakteru a morálky svých rodičů. A to zažil zrady od lidí, stav kdy nebylo ani na dárek dětem k vánocům, kdy musel počítat každou korunu a zadlužit se. Bojoval s předsudky i pravdivými skutečnostmi u požívání zpracované zeleniny – například s jedem solanin. Skvělý začátek v raném dětství nebyl zárukou jen samých slunečních dní života. Právě ty pády život zhodnocovaly a stejně tak se formovala osobnost samotného Johna.

Dnes firma Heinz nabízí skoro čtrnáct set produktů po celém světě. 

Henry John Heinz byl průkopníkem bezpečné a hygienické výroby potravin, protože to byla nejen velká bolest doby - a velké nebezpečí, ale John chtěl, aby jeho značka byla značkou skutečné kvality a poctivosti.  Proto začal mít svá pole, své farmy, sady – a tam, třeba i pěšky, docházel a kontroloval kvalitu a mluvil s lidmi.

V druhé polovině devatenáctého století to byl on a jeho firma, kdo v podnikání přišel rázně se zaměstnaneckými benefity, protože jeho úcta k zaměstnancům, byla obdivuhodná. Dbal na kvalitní pracovní podmínky a firemní kulturu. Poskytoval příspěvky na zdravotní péči. Platil plovárny a tělocvičny pro dobré zdraví svých zaměstnanců. Přispíval na využívání knihoven, nákup knih, návštěvy koncertů a na vzdělání zaměstnanců. Pořádal firemní zaměstnanecké kurzy, přednášky a podporoval i domácí zahradničení.

Byl to Heinz, kdo začal stavět ženy do nadřízených a zodpovědných funkcí ve firmě.

Určitě doporučuji si přečíst více o tomto muži a jeho podnikání. Ještě za svého života, stejně jako například William Colgate /další velká podnikatelská osobnost/ rozdal na charitu a pomoc lidem 90% svého majetku a žil jen z 10%.

Měl vždy velkou úctu před Bohem a byl věrným a vděčným synem, dobrým otcem a milujícím a věrným mužem pro svou manželku.

Na konci života vyznal, že za jeho úspěchem stojí upřímná víra a to co mohl získat od své maminky.

Možná pochopíte, proč jsem si dnes vybral zrovna Henryho Johna Heinze. Srovnávat jej s tou naší politicko-podnikatelskou špicí, ani nejde. On byl a je v úplně jiné kategorii. Diametrálně jiné lidské i podnikatelské kategorii.

A já bych si tak moc přál, kdybych mohl každý den číst o nových „heinzích“ , nežli o té naší hrůze. Věřte, že i v naší zemi jsou dobří a poctiví podnikatelé – já jen nechápu, co lidi vede k tleskání a obdivu k těm podnikatelským a politickým zmetkům. Rád se s kvalitními podnikateli a lidmi setkávám a přijímám jejich pozvání.

Asi to bude v těch prioritách.