Více než volební programy a všechna možná vyhlášení a životopisy, prozradí výraz ve tvářích a oči samotné.
Psychologové i vyšetřovatelé ví, o čem je řeč, protože pro ty skutečné profesionály je to denní chleba. Ale stejně tak si s výrazem tváře a pohledem do očí poradí vnímavý člověk, který dokáže pozorovat a soustředit se na druhého a nenechá se ovlivnit jen řečmi.
„Ten, kdo má oči, aby viděl, a uši, aby slyšel, se může přesvědčit, že žádný smrtelník nedokáže nic utajit. Jestliže jeho rty mlčí, hovoří svými konečky prstů: jeho skryté myšlenky z něho prosakují ven každým pórem.“ To jsou slova Sigmunda Freuda a potvrzují, že za člověka mluví nejen tvář a oči.
Proč tu o tom ve své úvaze tak dumám? Jsou to jen kecy, které nikdo nezajímají?
Věřím, že někoho zajímají, protože já nepovažuji za zbytečné se soustředit a více vnímat ty, kteří se mě snaží ovlivnit, získat na svou stranu, přesvědčit o tom, že jejich myšlenky, zájem a kroky, jsou pro mě důležité a správné.
Tak například jsem pozoroval, a stále pozoruji, výraz tváře, oči a vůbec způsob neverbálního sdělení pana Babiše. Vy jste si toho nikdy nevšimli? Vždyť ten člověk má natolik neklidný pohled, výraz a těkavé oči, že za tím vším je jednoznačně skryta neupřímnost, faleš, lež, podlost, zvrácený charakter - a o úrovni hodnotné morálnosti nemůže být ani řeč. A zatím jsem neviděl jediné jeho vystoupení, jediný záběr, kde by stav nebyl stejný. Ani na agitačních billboardech jeho pohled není přímý.
Ten člověk se dívá úplně jinam, mimo – protože pro něj svět, to je jen on sám, jeho zájmy a jeho cíle. Lidé jsou mu ukradení a má je jen za nástroj, který mu pomůže k moci.
Pohledem uhýbá a zahýbá. A není v tom sám. Okamura, Faltýnek, Zeman, Zimola, Topolánek, Filip, Paroubek,…. Asi bychom zde mohli dát dohromady dost obsáhlý seznam, a sáhli bychom snad do všech politických seskupení. Jsou všude a všichni tito se snaží oblbnout ty druhé.
Freud v tom svém profesionálním tvrzení, podpořeném aktivní praxí uvádí, že máme možnost skutečného poznání druhého člověka, abychom nebyli oklamáni a měli správné poznání toho druhého. Stačí nám správně využívat očí a uší – a pochopitelně zapnout mozek.
To vše je důležitá schopnost nejen pro zmíněné psychology, vyšetřovatele, ale také učitele, manažery, rodiče, lékaře – ale stejně tak pro každého člověka, který nechce být podváděn, manipulován, okraden, zneužit.
Je znám příběh, kdy starší zaměstnanec v Bílém domě, za prezidentování Abrahama Lincolna, požádal samotného prezidenta, zda by mohl zaměstnat jeho kamaráda. Lincoln na jeho myšlenku zareagoval a pozval si dotyčného na pohovor – ale práci mu nedal. Zaměstnanec byl překvapený a zklamaný a ptal se: „Proč?“ A dostal odpověď: „Protože se mi nelíbil výraz jeho tváře.“ Prezidentova odpověď však vyvolala okamžitou reakci: „To je nespravedlivé, to není fér! Vždyť nikdo přeci nemůže za svou tvář.“ A Lincoln odpověděl: „To je velký omyl. Každý člověk, kterému je přes čtyřicet, je zodpovědný za svou tvář a to, jak se tváří.“
Zkusme mít oči a uši otevřené!
Nenechme si věšet bulíky na nos!
Nenechme se manipulovat a zneužívat!
