Zatím jich mám 9, ale ty odchody nedávám dobře..ano,pomůžu jim, nenechám je trpět, ale jak trpím já, to si umí představit jen ti, co uvažjí o zvířatech jako Vy...a ano,mám kočky..všechny z ulice nebo z útulku,nechtěné, zbytečné, toulavé...a všechny u mne našly domov a lásku...

Naše standardní číslo je pět, nejvíc jich bylo sedm, teď je to už druhá várka a zbyly jen tři. Všechno to byli a jsou různí odloženci a všichni byli miláčkové. Jen to loučení je příšerné.

Spíš člověk. U nás v domě bydlí starší paní s vlčákem hned vedle mě a naproti mají labradora a vůbec o nich nevím. To spíš ty noční opilecké zpěvy pod okny jsou snad horší než vytí vlků na měsíc.

"Zvířátka nebyla stvořena k utrpení, ale pro naši radost a krásnější svět." - Štěkající čokli jsou pro mne každé ráno utrpením. To Bůh zase jednou něco nezvládl