Moc hezky napsané a přes všechen ten smutek, který v tom cítím, tam je možné stále ještě vypozorovat sympatické odhodlání. Držte se a když bude smutno, vypište se z toho. Mirek(43).

Příspěvek poslala přes mobil, snad i proto došlo k rozhození. Zkoušela svůj druhý blog, nemám takřka žádné zkušenosti, ale chybami se člověk učí. A zpětnou odezvou se diky bohu dovim, kde chybují nejvíc. Rada se poučim

, spíše šlo o vylití srdíčka nad ztrátou milované maminky. Nějak se vše na mě sesypalo tak jak to občas v životě bývá. Omlouvám se.

Chápu Vás a pro odlehčení doplním:

Pozor na paní Boženu Němcovou. Co se v dějepisech nehodí, to tam neučí děti a mládež. Víte, že ona paní razila heslo, že žena by mohla mít i tři muže? Jest uvedeno v Magazínu MfDnes z poloviny dubna. Tím se vysvětluje stálé stěhování její rodiny, pokud o funkční rodinu vůbec šlo.

Více taky zde:

http://muzeum3000.nm.cz/zajimavosti/bozena-nemcova-a-bratri-fingerhutove-aneb-pit-ci-nepit

Ty brutální pravopisné chyby jsou záměr? Někde čárky mezi větami jsou, jinde nejsou (rozdíl mezi shlédnout x zhlédnout pomíjím)...

To je jedine co Vas napadlo?

Občas se v životě schumelí několik průšvihů naráz a člověk pak někdy přemýšlí, jestli vůbec žít. Ale nic netrvá věčně, ani ten smutek. Vy na tom přece materiálně nebudete až zas tak špatně, jak se snažíte naznačit. Platíte hypotéku, čili máte nějakou nemovitost. Co je tragického na prodeji "střechy nad hlavou" a odchodu do pronájmu, když už to prostě finančně neutáhnu? A ve svém věku snad nejste na počátku splácení, takže by vám ještě mělo nězo zbýt jako rezerva a na slušný život. Stakovou variantou musí počítat každý, kdo si dlouhodobý úvěr bere. A nepostihuje to zdaleka jen "staré opuštěné ženy, kterých se nikdo nezastane".

No nevím, ale pokud tím filmem myslíte film "Tahle země není pro starý", tak to rozhodně není film, nad kterým by se člověk pousmál

Asi máte pravdu, jsem moc smutná. Jde mi o přežití a asi se potřebovala z toho bolu vypsat. Když není nikdo, kdo člověku pomůže a dá novou naději, je to těžké. Po vzletu občas přijde i bolestivý pád. Omlouvám se, snad se časem dostanu do pohody a články budou optimistejsi. Tento je psán s bolavou dušičkou i vzpomínkou na maminku, asi psala víc citem než hlavou.

Chápu Vás, ale proti smutku nejlépe zabírá optimismus. Zkuste to a uvidíte, bude líp!

Asi máte pravdu, jsem moc smutná. Jde mi o přežití a asi se potřebovala z toho bolu vypsat. Když není, kdo člověku pomůže a dá novou naději, je to těžké. Po vzletu občas přijde i bolestivý pád. Omlouvám se, snad se časem dostanu do pohody a články budou optimistejsi.

Nějak se to nedá číst. Střídáte první a třetí osobu, nečleníte na odstavce, háčky Vám létají mimo slova... A navzdory Vašemu medailonku působíte silně depresivně.

Jestli to nebude tím, že paní, alespoň podle fotky, píše vleže.

Píšete v první, nebo třetí osobě? Řekl bych, že téměř v každé větě pravidelně střídáte.

Dobrý den, příště udělejte v textu svého článku pár odstavců, bude se to vaše psaní lépe číst.