Padesátníci. I my chceme pracovat, i my máme právo důstojně žít.

Milí zaměstnavatelé. Ano, vy, co tak horlivě roníte své krokodýlí slzy, kterak vám chybí schopní zaměstnanci a covid 19 vám stále nedovoluje dovézt tolik žádanou levnou pracovní sílu z východu. Nutně nás zaměstnance potřebujete.  

Alespoň nelžete a přiznejte pravdu. Lidi 50+ jste naprosto odepsali bez ohledu na praxi, zkušenosti a vzdělání. Stačí si pročíst nabídky práce na nejznámějším internetovém portálu práce.cz. " Do dynamického, mladého, usměvavého, pohodového kolektivu hledáme kolegu/kolegyni SOU/SŠ s komunikativní znalostí AJ a uživatelskou znalost PC. Plat 110 - 120 na hodinu. Praha. Tak co, jak na tento inzerát sami pohlížíte. A nezavání tak trochu diskriminací a nevysmíváte se tímto lidem, co skutečně pracovat chtějí přímo do očí. A kdo vám vůbec dal jakékoliv právo starší lidi aniž byste o nich cokoliv bližšího věděli ponižovat. A vy sami byste z takovéhoto platu vyžili. Skutečně je tomu tak.

Z čeho tito lidé, které pan Okamura nazývá také nepřizpůsobivými kteří se práci vyhýbají mají tedy žít, zvláště zůstali - li na všechno zcela sami. Z čeho mají zaplatit nájem, do nebes rostoucí ceny za energie a plyn, co mají jíst aby si udrželi zdraví a nehltili nemocnice a psychiatrické ambulance. I starší lidé jsou lidské bytosti, naši rodiče. Má-li se tedy člověk uchytit na trhu práce, musí být mladý, ještě lépe student, starobní či invalidní důchodce, protože mnohdy nemůžete nabídnout důstojnější almužnu než 90 Kč na hodinu. Styďte se. Zavřete krám a nepodnikejte když na to nemáte. Směrem na západ od našich hranic byste už dávno skončili. V Rusku či na Ukrajině by vás možná vítali s otevřenou náručí.

Jako uchazeč o práci s vyšším vzděláním jsem odepsala na nespočet inzerátů nabízejících práci a to i mnohé dělnické profese. Rukama se pracovat nebojím, k tomu je také mám. Během pár týdnů jsem však od automatu, vše psáno jako přes kopírák obdržela zprávu, že byl přijat na uvedenou pozici uchazeč lépe odpovídající požadavkům zaměstnavatele. To bych ještě chápala, byl mladší, dynamický, perspektivní kdyby do týdne ze serveru nevykoukl znovu. A tam, kde jsem neobdržela odpověď žádnou a když už tudy měla cestu, zašla jsem se do firmy podívat. Otrávená mladá slečna za recepčním pultíkem s očima připoutanýma k mobilu si mě a dvou dalších lidí ani nepovšimla. Nu, mladá byla, to je asi ten hlavní předpoklad, ale zájem o to, kdo do firmy vchází a proč jí byl naprosto lhostejný.

Nu, co naplat. Musím být závislá na státu i když pracovat bych chtěla. Dokonce jsem se nechala i očkovat abych nebyla ve společnosti omezována, tak proč tedy společnost omezuje mě v mých právech a v tom, že i ve starším věku chci důstojně žít a na živobytí si vydělat vlastní prací. Mnozí zcela jistě namítnou, proč třeba nejdu do sociálních služeb. Bohužel mi to neumožňuje zdravotní stav a noční směny dělat nemohu. Pokud se člověk v životě snažil, vystudoval, něco dokázal, měl by mít stejnou šanci na stejnou práci a ne to, že určité profese vhodnější spíše pro ty padesátnice jsou ponejvíce obsazovány mladými a ti starší jsou hnáni do průmyslu, kde už to mnozí ke své fyzické kondici nedávají tak jakoby dali levou zadní třeba ještě před deseti lety. Dnes i padesáti letý člověk dokáže komunikovat v angličtině, někdo i němčině a ruštině a počítačovou gramotnost nepostrádá. Lidé vypadají mladší a dbají o sebe, zvláště ženy. Nehrozí že otěhotní či zůstanou na ošetřovačce v lockdawnu.

Ono vyčleňovat lidi na okraj společnosti jen proto, že jsou příliš mladí na důchod a příliš staří na práci může být časem nebezpečné. Tito lidé co přišli o všechno a cítí se neužiteční, se mohou dříve či později radikalizovat vůči jednotlivcům i celé společnosti. Už takto násilí ve společnosti vzkvétá. Lidé jsou flustrovaní všemi těmi lockdawny, neúměrnou drahotou, očkovaní neočkovaní. 

Nějak mi připadá, že pracovní místa nejsou, či je jich ani ne polovina z uváděných. Jinak by padesátníci a zvláště ženy nemohly být takto dehonestovány. V tomto dávám minulému režimu zcela za pravdu v tom, že ženy p pětapadesátce šly zkrátka do důchodu. Dnes bych těmto lidem dala nepodmíněný příjem csa polovinu minimální mzdy a mohou pracovat na částečné úvazky, což zvláště ženy rády skloubí s péčí o stárnoucí rodiče i vnoučata. A mladé maminky, jakož to nejžádanější kategorie na trhu práce MLADÝ A PERSPEKTIVNÍ, POHODOVÝ A USMĚVAVÝ ZAMĚSTNANEC, nikoliv zapšklá padesátiletá bába jak je na staršího člověka pohlíženo trh práce uspokojí plnými doušky. A stát to vyjde mnohem levněji něž dotovat nezaměstnané padesátníky různými dávkami aby vůbec přežili a mladým maminkám neuteče kariéra. Tak co zaměstnavatelé, koalice Spolu. Půjdeme do toho??? Vůbec se divým, že toto paní Maláčovou nic moc nezajímalo. Ty diskriminující inzeráty bijí přímo do očí. Jak praví dějiny, už jednou tady vládl jeden takový pán, co třídil lidi na lidi a podlidi. A v Afghánistánu zakázal nově zřízený vládní režim pracovat ženám. A u nás v Česku jakýsi prapodivný trh práce takřka znemožnil  pracovat generaci 50+. Nežijeme  v demokratické zemi, takto demokracie nevypadá. Spíše jsme jakousi banánovou republikou. Mluvila jsem s mnohými padesátiletými. Na hřbitově kam se chodí vyplakat. Dokonce jedna paní chce zemřít. Bez práce je už pomalu šest měsíců, ve svých 57 letech zůstala úplně sama. Podpora v nezaměstnanosti činí necelých 9 000 Kč. Byla klientem Bohemia energy jen proto, aby ulevila svému rozpočtu alespoň v energiích. Středoškolačka, ve svém věku stále docela hezká paní pracovala za minimální mzdu jen proto, že už ji nikde a nikdo po padesátce zaměstnat nechtěl Pak ji zaměstnavatel neprodloužil pracovní smlouvu a ona skončila na úřadě práce odkud prý už pro ni není návratu. Na zaplacení DPI samozřejmě nemá a tak vidí jediné východisko ve smrti. Ty smlouvy na dobu určitou, to je tedy také vynález. Sotva se člověk něčemu zvláště ve starším věku přiučí, už mu ji neprodlouží. Pro takového před důchodce děs a hrůza. Člověk si někde zvykne, zapracuje se, zvykne si na kolegy a pak ledová sprcha "mazej ala pracák." Za branou stojí stovky mladých a perspektivních dychtících po práci. O různých DPP či DPČ ani nemluvě. Kde pak mají lide nasbírat potřebných 35 odpracovaných let ví ďábel sám.

Bože, toto jsme opravdu chtěli. Pláčeme za 30 000 mrtvých které zabil covid19  nebo s covidem zemřeli. A ti živí, bezmocní, mnohdy v tíživé životní situaci co by pracovat chtěli a nemohou, protože je jimi ze strany zaměstnavatelů pohrdáno jsou nám lhostejní??? I oni mohou zemřít, jen bezejmenná čísla, neviditelní padesátníci. Nepotřební a odepsaní. Něčí rodiče co možná raději dostanou nálepku zemřeli s covidem. To přece jen zní mnohem líp a slzička co ukápne na ten bílý křížek na Staroměstském náměstí truchlí za zemřelé co zabila  nemoc ne za ty, které odepsali ještě za života. Jen proto, že se provinili jediným a to že zestárli.