Ptáte se, kolik lidí se důchodového věku dožije (65 let). Jistě, je to otázka řečnická. Přesto odpovím: V současnosti se 65 let každý rok dožije kolem 140 tisíc osob. Tedy podstatná část z těch, kteří se před pětašedesáti roky narodili. Nevidím důvod, proč by podíl doživších měl klesat. Pro úplnost: většina z nich (až 135 tisíc) se dožívá i sedmdesáti.

Asi jak kdo a také kde. Ono je dožití a dožití. Pokud je člověk zdravý je to OK, ale zápasí li pak s nejrůznějšími nemocemi, pak už stáří az tak radostné není.

Premiér Babiš zvedá varovný prst? Čím? Souhlasem s navýšením důchodů nad zákonný vzorec? Již podruhé? Souhlasem s komisí "Pro spravedlivé důchody"? Tedy nikoliv komisí pro totální rekonstrukci důchodového systému!! Zvyšováním příjmů, placených z rozpočtu pro kdekoho?

Jak srandovní tvrzení!!

Jen pro úplnost (a na obranu před ideologicky zbarvenými představami některých autorů blogů): Za komunistů byly důchody o něco méně rovnostářské, než jsou nyní, po manipulacích s pevnými částkami důchodů.

Obecně: výpočet důchodů i jejich valorizace stojí dnes na stejných principech, na jakých stály před půlstoletím. Konstanty ve výpočtu se trochu změnily (částečně ve prospěch, částečně v neprospěch zásluhovosti), ale podstata výpočtu zůstává stejná.

Zbytečně malujete čerta na zeď. Ale nikdo Vám nemůže zakázat šetřit a na důchod se připravovat. Je k tomu třeba dodržet několik zásad. Za ekonomicky aktivního života nežít na dluh. Koupit si mohu jenom to, na co jsem si vydělal. Dokud mám práci a umožňuje mi to zdravotní stav, měl bych se starat o získání vlastního bydlení. Před odchodem do důchodu je třeba si vytvořit, jak já tomu říkám finanční polštář. Musím počítat s tím, že z důchodu se dá již jen velmi těžko spořit. Finanční polštář není na drahé dárečky potomkům, ale na nenadálé potřeby větších výdajů (například souvisejících s nutnou údržbou domu či bytu, nebo s náklady na léčení, kdy zdravotní pojišťovna neuhradí vše v plné výši). Rodina je nezbytný základ. Své potomky je nutno s láskou vychovávat tak, aby cítili a ctili rodinné vazby. To je soustavný a dlouhodobý závazek. Jen tak mohu očekávat, že ke mně a k mému osudu v mém stáří nebudou lhostejní. Možná, že samota ve stáří je horší než chudoba. Kdo žije jako cikán pouze dnešním dnem a o budoucnost se nestará, ten bude v důchodu jen přežívat. Kdo bude v mládí myslet a připravovat se na to, že jednou bude starý, ten bude mít větší šanci i v důchodu žít spokojeně.

Budoucí důchody poskytované státem, budou-li jaké, budou zcela jistě rovnostářské. Bude to varianta životního minima a chudobu spojenou s těmito důchody zažijí ti, kdo dnes na otázku "Kolik si šetříš na stáří", odpovídají "To neřeším".

Je to klasická ukázka státní neefektivity. Vše co stát dělá a organizuje se časem dostává do velikých problémů.

Ale totéž se týká všech a všeho. Není znám jev, který by se nevyčerpával.

V roce 2030 krize důchodového systému v ČR nehrozí - stačí se podívat na demografické tabulky (https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_%C4%8Ceska - důležité jsou počty narozených dětí - v roce 2030 při věku odchodu do důchodu 65 let se to bude týkat lidí narozených v roce 1964 a dříve).

Nikdo neví, jak se bude vyvýjet střední délka života - je pravděpodobné, že neporoste do nekonečna (v zemích kde je délka života nejvyšší se už příliš nezvyšuje). Pokud řešit důchodovou reformu - pak jedinou cestou je podpora rodin s dětmi.

To je klasické statistické řešení , které je ale chybné. Řešení je jednodušší než si myslíte. Tím řešením je postupné omezování státních zásahů do života lidi. V praxi to znamená omezování pozitivního práva a důsledná ochrana negativních práv lidí.

Důchody za komunistů rozhodně nebyly rovnostářské, ale naopak vykořisťovatelské. Zaslouženým aparáčníkům se připočítával zvláštní bonus.

Řešením toho co popisujete byl II.pilíř, než ho Bohuslav Dluhonosný zrušil.

Zrušili ho všichni ti, kdož se do něj nepřihlásili.

Již nyní premiér Babiš i mnozí ekonomové zdvihají varovný prst. Zatímco dnes se štědře rozdává téměř na všechny strany, za pár let už nemusí být kde a z čeho brát.

Zdroj: https://chourova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=712032

Ono už teď je vidět dno státní kasy.

Důchody za komunistů rovnostářské? V r. 1957 300-1600 Kčs (horníci v Jáchymově).

V 50. letech dřeli a umírali v dolech v Jáchymově komunističtí političtí otroci. Je hezké, že jste je zmínil. Ovšem ti v důchodu trpěli hlady.