Radku, promiň, že jsem to odkládal…

Odešel dobrý novinář a kolega Radek Cába. Když jsme se začátkem devadesátek sešli v jedné kladenské redakci, byl jsem proti němu novinářské ucho. Naše společné angažmá sice po roce skončilo, ale… Vždycky jsme se rádi viděli.

V redakci jsme se většinou scházeli tak na osmou hodinu, teda kromě Radka, který často přiletěl později z nějaké reportáže či tiskovky a hned se hrnul k psacímu stroji – tenkrát jsme ještě psali na psacích strojích (já spíš datloval) – měli jsme jich v rezervě několik, protože se neopravovaly. Každý z nás v pohodě zničil dva za rok.

S neskonalou úctou a obdivem, jsem sledoval své mnohem zkušenější kolegyně a kolegu. A za pochodu jsem se od nich učil. Občas mě v tom nechali vykoupat, to abych věděl, zač je novinářský chlebíček, ale... Když bylo nejhůř, tak mi kolegiálně poradili. Kdyby mi tenkrát Radek, předtím než jel na dovolenou a já měl za něj udělat sportovní stránku, nedal pár tipů, tak by snad ty noviny nevyšly…

Nejprve jsem si rozšafně myslel, že jeho pomoc nebudu potřebovat, ale… Nováčkovsky jsem si neuvědomil, že letní prázdniny znamenají okurkovou sezónu, kdy všechny sportovní soutěže stojí, všichni sportovci i bafuňáři jsou u móře a tudíž nikoho neseženu – teda já ne, ale Radek ano. Nebo když jsem válčil s typografickým pravítkem – tenkrát se totiž noviny tzv. lámaly – špíglovaly ručně pomocí typografického pravítka. Nebýt tenkrát Radka, seděl bych nad tím snad ještě dneska.

Po roce se naše cesty rozešly – jak to v novinařině často bývá. Zmizeli jsme si z očí, ale… Vždycky když jsme se náhodou potkali, tak jsme se rádi viděli. A i když Radek většinou někam pospíchal, tak jsme se spolu na pár minut zastavili na kus řeči. Před pár lety jsme dokonce u piva spřádali záměr na vydávání vlastních novin – sice jsme ho nerealizovali, ale dobře jsme si popovídali. Naposledy jsme se potkali o Dušičkách paradoxně na hřbitově. Potřásli jsme si pravicemi, popřáli si pevné zdraví a aby nám to pořád dobře psalo a já tenkrát netušil, že…

P.S. Také mě napadlo, pozvat Radka do mého literárně hudebního pořadu Oslí můstky, který uvádím v kladenské kavárně Ateliér, aby nám řekl nějaké drby z kladenského sportu, ale… Pořád jsem to odkládal a odkládal, až… Promiň, Radku.

Autor: Luboš Chott | pondělí 29.7.2019 8:03 | karma článku: 10,89 | přečteno: 293x