Když jsem „skousl" Česko, tak…

Je to divné, zatímco s Polskem, Německem nebo Švédskem problém nemám, tak s Českem jsem ho dlouho měl. A když jsem ho konečně „skousl“, tak si ministr Zaorálek přijde s Czechií, zřejmě netuše, co tím v českých zemích „zavaří“…

„No to mám dost,“ řekl jsem si, když jsem si v rádiu poslechl rozporné názory na jednotné překládání názvu Česko jako Czechia. Nebudu se nostalgicky vracet k Československu, které pro mě skončilo kontraverzní pomlčkou… A v roce 1993 jsem si řekl, no co se dá dělat, tak holt jsme Česká republika - nebrečel jsem, ale mrzelo mě to.

Když naši hokejisté vyhráli olympijské hry v Naganu, tak nikomu bez rozdílu, jestli byl z Chebu, Bohumína či Znojma, nevadilo, že mají vzadu na dresech CZECH a všichni zuřivě fandili: „Češi do toho…“ A zatímco samotní reprezentanti Česka, bez rozdílu svého bydliště, na nějakém tom písmenu na dresu nebazírují, tak pro některé z nás je návrh ministra Zaorálka příležitostí k rozdmýchávání národnostních vášní…

Například pro politickou stranu Moravané, která, mimo jiné, dlouhodobě usiluje o spolkové uspořádání ČR. Ke svému předvolebnímu zviditelnění využila i tuto příležitost a nesouhlasí s přejmenováním ČR na Česko/Czechii. Ani já s tím nesouhlasím i když je to češtinářsky správně. Víc se mi líbí důstojné Czech Republic. Kromě toho se bojím, že při špatné artikulaci může z pusy, místo Czechia, utéct něco jako „Čečna"...

Chápu nespokojenost Moravanů a Slezanů, že v názvu Česko resp. Czechia postrádají zmínku o svých zemích. Nechci jejich nárok na svoji identitu zlehčovat, ale vzpomeňme na slova Praotce Čecha: „Zde budete žíti, je to země zaslíbená." Po té všichni zvolali: „Ať naše země navždy nese jméno Čechy."

Říká se, že dvě třetiny Pražáků jsou „náplavy“ z Moravy. V Praze pracuji skoro dvacet let a jak tak koukám kolem sebe, tak tomu docela věřím. Moravany mám v zaměstnání i v soukromí. Nakonec, stačí jít pražskými ulicemi, jet metrem, nebo si sednout v restauraci na pivo a poslouchat lidi kolem – moravský či slezský akcent je „nepřehlédnutelný“… Jsem ortodoxní Kladeňák a nemám rád Spartu. V Praze jsem žil skoro deset let, takže také jsem byl „náplava“, ale neměl jsem s tím problém, protože jsem si řekl: „Kdo chce s vlky být, musí s nimi výt…" A kdybych žil v Brně nebo Ostravě, řekl bych si to samé. A tak by to měl brát každý, bez rozdílu národnosti či vyznání! Nejde jenom brát, co se komu hodí…

Přiznám se, že náplň politické strany Moravané jenom tuším... Přijdou mi směšné žabomyší války mezi Prahou, Brnem a Ostravou, stejně jako mezi Čechy, Moravany a Slezany. Připadá mi to, jako když na sebe štěkají mopslíci, kteří spolu žijí na jednom dvorku nebo, jako když se na mě v dětství můj menší brácha vztekal, že se smím déle dívat na televizi...

A tak se bratři Moravané ptám, proč chcete další kontraverzní pomlčky? Přece v jednotě je síla, nebo není? Nebo si někteří z vás jenom „tahají předvolební triko“ kvůli vizi lákavé politické kariéry? Nebo jsem já naivní?