Chodím městem a dívám se za vrata aneb Primátor Kladna může předsedat v Díře u Hanušovic

„Holt komunál je komunál,“ řekl jsem si s ironií při sledování 10. zasedání Zastupitelstva města Kladna. Sice se řešila důležitá otázka bytí či nebytí hazardu, ale… To nebránilo tragikomickým situacím jako z filmu Okresní přebor.

Třeba, když několikanásobný primátor Volf, po slavnostním slibu nových zastupitelů, sundal z krku primátorský řetěz se znakem statutárního města Kladna a bez uzardění ho pohodil na podlahu ke zdi – až to zařinčelo. Nevěřil jsem svým očím, tak jsem si to pustil ze záznamu ještě jednou a… Nemýlil jsem se. To o něčem svědčí.

Dodnes si živě pamatuji, jak jsem po prvních svobodných volbách, co by pověřený obecní zastupitel, vítal do života nové občánky jedné vesničky střediskové – byl to pro mne zážitek na celý život. Během slavnostního aktu, jsem měl na krku stuhu se státním znakem, a když bylo po všem, tak jsem ho s úctou uložil zpátky do krabičky, ale… Co bych chtěl od komunálních politiků? Stačí se podívat na (ne)vychování našich zákonodárců při schůzích Poslanecké sněmovny. Ale…

To nebylo všechno. Souhlasím, že pro město Kladno je důležitější výsledek jednání, než to, aby primátor seděl okázale na královském trůnu a zastupitelé na vypolstrovaných seslích, jako ve sněmovně lordů, ale… Určitou štábní kulturu, jsem přece jen očekával. Namísto zasedání zastupitelstva největšího středočeského města, jsem však měl pocit, že sleduji obecní schůzi v Díře u Hanušovic. A v duchu jsem se styděl.

Nejsem hnidopich, ale... Na detailech často záleží. Například, když se primátor Volf napil rovnou z plastové láhve a položil ji na zem vedle své židle. Chápu, že zvyk je železná košile a letité návyky z hokejové střídačky se jen tak nezapomenou, ale... Nebo předávání si jednoho mikrofonu mezi pěti předsedajícími, mi přišlo jednak amatérské a v době koronavirové pandemie i nezodpovědné, ale…

Vadilo mi i Volfovo žoviální tykání některým zastupitelům. Například s exprimátorem Jiránkem ho pojí mnoholeté politické nepřátelství, to mu však nebránilo k důvěrnému oslovování křestním jménem – že by to nebylo tak horké, jak to vypadá? Nebo jízlivé „školení“ opozičních poslanců, zejména pana Kutila, mi přišlo dost za hranou – ne, že by si to nezasloužil, ale…

Nejsilnější primátorovou disciplínou, byla arogance a skákání do řeči – nevychovaně tento „tah na branku“ několikrát použil nejen na opoziční zastupitele, ale… Bez úcty k ženě a vrcholné političce i během diskuzního příspěvku poslankyně Parmanentu ČR.

P.S. Pane primátore Volfe, možná by to chtělo pár lekcí etikety u Ladislava Špačka. Neměl byste se za co stydět, protože radil i prezidentu Havlovi.