Chci stejný metr na mě i na psy!

Na základě „kálící“ vyhlášky můžu na Kladně dostat až pětitisícovkovou pokutu za to, že si odskočím do křovíčka na záchod. Stejně prý budou potrestáni i odskočivší si psi resp. jejich majitelé, chovatelé či jiní -telé, ale...

Copak o to, pokud by mě strážník načapal rozkročeného a s blaženým výrazem ve tváři u stromu, a kdybych HO stačil včas schovat, tak bych mu mohl drze tvrdit, že rád objímám stromy, tak jako pan prezident. Ale kdyby šel za zvukem nebo po čichu a objevil by mě hekajícího na bobku se staženýma kalhotama mezi parkovými tújemi, tak by byl pětilitr na tuty v pr…, protože stopy DNA, by byly doslova hmatatelné. A dobře mi tak!

Jeden můj kamarád má psa, teda pejskovou, vedle které by legendární televizní bernardýn Bohouš vypadal, jako její mladší brácha. Ale tak, jako mají někteří lidé problém vykonat svoji potřebu mimo vlastní WC, tak Madla, protože je dáma a navíc nějaká ta „fon“, si TO z každodenního venčení donese až domů na zahradu – a věřte, že TOHO je požehnaně. Jo, kdyby to takhle měl naučené každý pes… Ale příroda je příroda a tělu neporučíte – ani lidskému ani tomu psímu – ať je jakéhokoliv tvaru a velikosti. Tak co s tím?

„Mám rád psy, tak proto žádného nemám.“ Duchaplná výmluva, ne? Hafani všech ras prominou, fakt vás mám rád, rád si vás pohladím a nikdy bych vás nepozřel, ale… Ve skutečnosti je to hlavně proto, že se mi ekluje čekat u psího zadku, abych mohl sebrat ještě teplý exkrement – ale nikdy neříkej nikdy, možná jsem k tomu zatím jenom nedospěl.

A klidně mě za to pranýřujte, je mi to jedno. Prostě to tak mám nastavené a šmytec. Stačí, že vidím, jak se pro to „bohatství rolníkovo“ psomilec ohýbá a… Raději otočím hlavu na druhou stranu. A stejně zle, ne-li ještě hůře, mi je, když vidím, že milé hovínko svého miláčka, se kterým spí v jedné postýlce a jí z jednoho talířku, jeho páníček/čka nesebere a dělá „já nic, já muzikant“, zatímco samotný původce se TO alespoň symbolicky snaží zahrabat nožkou…

Jak k tomu přijdu já a se mnu všichni ti, kteří respektují a tolerují milovníky psů, že trávníky v kladenských sídlištích vypadají, zvláště teď po zimě, jako hnojiště… Dá se říci, že, jak je na Kladně zvykem, menšina opět utlačuje většinu. Myslí si snad psovodiči, že se TO vstřebá?

Ano, je to i naše vina, že se neozveme, když TO „zapomenou“ sebrat, ale… Ruku na srdce, kdo k tomu najde odvahu? Já teda ne! Jenom jednou jsem se kradmo podíval na psa o velikosti pětišuplíkové komody, která právě odcházela od hroudy ala Říp, a se zlou jsem se potázal: „Co čumíš…“ obořila se na mě holá lebka, protože podvědomě věděla, že jsem ji přistihl při něčem, co mělo zůstat beze svědků… A já jsem jenom mávl rukou v gestu „sorry jako“… Protože spíš než s tímhle psovůdcem, bych se po dobrém domluvil s tou jeho kadící almarou.

P.S. Každá sranda něco stojí a tak pejskař v kladenském panelákovém bytě zaplatí za jednoho psího milouše 800 korun ročně, je-li starobní důchodce, tak 160 korun ročně. Nevím sice, kolik psů bydlí v kladenských sídlištích resp. kolik peněz na poplatcích, se za ně vybere a k čemu slouží, ale… Myslím si, že je to dost na to, aby se MĚSTO postaralo a z trávníků TO, alespoň teď po zimě, pořádně vyluxovalo. A také, aby „kálící" vyhlášku důsledně uplatňovalo nejenom na dvounožce, ale i na vícenožce!