V knihách, filmech, všelijakých příbězích a povídkách se často dějí podivuhodné, nepochopitelné věci, které vyústí v ještě více šílené události, co nemají obdoby. Zvláštní znamení, symboly, zázraky, které oznamují, že se blíží konec světa a tak všelijak… Určitě jste četli dost knížek a viděli spoustu filmů, abyste jste pochopili, co mám na mysli.
To, co se mi nedávno přihodilo, je zcela jistě oním náznakem, který upozorňuje, že na obzoru je něco neočekávaného.
Zakoupila jsem si totiž ponožky honosící se přívlastkem protiskluzové. Teplé, tlusté ponožky měly zabránit nechtěnému uklouznutí, které někdy vede k bolestivému pádu a u starších občanů k mnohačetným zlomeninám.
Několik dní poté jsem se vracela domů po náročném pracovním dni, celá zmrzlá a těšila jsem se, jak si sednu ke krbu, vytáhnu rozdělané rukavice a ponořím se do svého světa, kde jsem jen já, klubko bavlny a dvě pletací jehlice. O chvíli později v krbu vesele praskal oheň, plameny vytvářely stíny, které si hrály na protější stěně, a já jsem si natáhla své nové teplé protiskluzové ponožky a kráčela ke křeslu. Vtom jsem ale uklouzla, vznesla se na okamžik do vzduchu a neodvratně směřovala zpět k podlaze. Dopadla jsem tvrdě. Velice tvrdě. Vstala jsem a udělala několik opatrných kroků, které mě dovedly k vytouženému cíli – křeslu. Tam jsem se usadila a počala přemýšlet nad zvláštním během života, nad spoustou paradoxů, a když jsem již byla blízko k pochopení samé existence, napadlo mě: „Proč se protiskluzové ponožky kloužou?“
pozn. aut.: Tento - říkejme tomu článek o ničem - vznikl během jedné neskutečně nudné hodiny ve škole a jeho základem je skutečnost, že autorka vlastní protiskluzové ponožky, které se kloužou.
