A co to vlastně ten italský premiér vyvedl? Zachoval se stejně jako major Terazky - totiž jako kulturní barbar. Zatraceně, vždyť se pan Berlusconi musel Terazkym doslova a do písmene inspirovat!
Znáte tu báječnou scénu z Černých baronů, když major Haluška nařídí přemalovat dobové fresky? Místo žen se na stěně objeví Žižka, ale to nestačí...
„Prečo jste, súdruh vojín, namalovali súdruha Žižku s takýmto klacíkom!" osopil se na tvůrce. „To něbol kapelník lebo šafár! Dajtě mu do tej ruky lahký gulomet!"
„V té době, soudruhu majore, kulomety nebyly," bránil se vojín.
„V aké době?" nechápal major.
„V patnáctém století," šeptal malíř.
„Čo bolo, to bolo," řekl major Haluška. „Terazky som majorom!"
A teď, jak to bylo s panem Bersluconim.
„Proč je na stěně ta nestydatá žena? Její objemné poprsí mě uráží!"
„To je freska od proslulého malíře pozdního baroka, Giovanniho Battisty Tiepola - byl to úžasný suverén - všimněte si dokonale zvládnuté perspektivy..."
„Tady poskytuji rozhovory médiím - nechci, aby nějaká ňadra odváděla pozornost od mé osoby! Potřebuji, aby mě všichni potenciální voliči sledovali! Takhle mě velké procento italské mužské populace bude ignorovat a slintat nad tou prasárnou! Ta prsa půjdou pryč!"
„Ale ta freska je přes dvě stě padesát let staré dílo s nepopiratelnou uměleckou hodnotou!"
„Co bylo, to bylo, teď jsem premiér!"
Na popud jediného člověka, který bezpochyby kultuře a umění rozumí, protože před lety pro své televizní stanice kupoval práva na „kulturně přínosné" západní soap opery - chcete-li telenovely, se Tiepolovo dílo nahradilo „slušnou kopií," kde je poprsí decentně zakryto. Je snad pan Berlusconi tak špatným řečníkem, že své voliče nedokáže zaujmout, a ti se raději dívají na slečnu s „barokními tvary?"
Co je na nahotě špatného - pokud tedy samozřejmě není vulgární? Nebo je snad velké poprsí vulgární? Pan Berlusconi zajisté ví, že v baroku se slečny příliš nepodobaly dnešním modelkám. Tenkrát byl na krásu trochu jiný názor - dnes bychom řekli, že žena je prostě tlustá, v baroku by ji označili za smyslně baculatou a možná by dodali, že má „rubensovské tvary" (pozn. aut.: malíř Pieter Paul Rubens byl čelní představitel barokního umění). Ostatně ženská nahota je významnou součástí výtvarného umění - od starověku až po dnešní dobu - jako příklad lze uvést známé obrazy jako Snídaně v trávě a Olympia od Maneta, Zrození Venuše od Botticeliho atd. Dále jsou tu sochařská díla, kde ženy vystavují vše, co jim příroda nadělila - pozastavil se nad tím někdo? Ne, většina lidí to považuje za normální, ale pan Berlusconi očividně nevidí hranici mezi uměním a pornografií.
Ale toto není první zásah pana Berlusconiho do umění - dočetla jsem se, že se mu nelíbí návrh mrakodrapu, který má vyrůst v Miláně. Mrakodrap je zajímavě řešený (obrázky jsou zde), ale jeho zahnutí se panu premiérovi nelíbí, protože prý vyvolává dojem „impotenza," což je v italštině výraz jak pro bezmocnost, tak pro impotenci. Správný mrakodrap má prý „trčet k oblakům." Tak vidíte, jaké problémy jsou v Itálii - mají tam impotentní mrakodrap, zatímco naši politici se rozhořčují nad „chobotnicí" pana Kaplického.
Co říci závěrem? Nekompetentní zásahy politiků do umění a kultury budou asi pokračovat, „nechutné sprosťárny," které stvořili uznávaní umělci, se předělají, nahé ženy oblečeme, popadneme pilníky, dláta, sekáčky, vrhneme se na sochy a zmenšíme jim poprsí na přijatelnou velikost, chobotnice hodíme do moře, impotentní mrakodrap napřímíme pomocí Viagry a všechno bude „oukej."
