Řekové nás můžou zachránit! (podle Aristotela)

Minule jsem psal o záměnách virtuálních realit. Aby to ale bylo složitější, tyto reality mají i své kombinace a všechny je propojuje jedna reality šou. Reality šou jsou zprávy, které se k nám v průběhu dne dostávají. V současnosti je hlavní hvězdou Řecko. Zápletka těchto dnů dle mé reality-virtuální skutečnosti z 1.11:

Podívejme se na to trochu jiným pohledem – v krocích dle Aristotelovy dramatické křivky: Expozice: Řekové se pokoušejí vyvzdorovat si referendum. Předem se však nezeptali velkých vládců z EU, jejíž pozornost je teď roztřístena kvůli mnoha starostem najednou. V řeckém parlamentu je to totiž zcela nepřekvapivě poněkud rozhádané, čehož někteří z čistě vlastních zájmů využili a povedlo se jim prosincové referendum prohlasovat kladně. I tu se všemocná, tolik symbyotická EU zakabonila – „Co jsi nám to Papandreu udělal, to nebylo v našem plánu! Ohrožujete tím celistvost celé EU!“ Tady teprve začíná Kolize: dovolí slovutná EU vyjádřit se 11ti milionům ze svých občanů projevit jejich vůli anebo se najde nějaký důvod, aby k tomu za žádnou cenu (v této podobě-aktualizace 2.11.) nedošlo? Jaký důvod si najde? A bude ještě stále dost přesvědčivý a zároveň zajímavý i pro neustále přibývající dav skeptiků? A už spějeme do v dnešních dnech tolik skloňované Krize: Dovolíme Řekům aspoň to referendum menšího zla? Bude to nakonec o setrvání v Unii anebo o přijetí „pomoci“? No jo, ale co kdyby se třeba mohly všechny ostatní zadlužené země chtít jakkoliv inspirovat a začít uvažovat o podobě nějakého samostatném modelu, mimo EU? A to je Peripetie. Máme tu rovnou Katarzi. Příběh tomto případě nekončí tečkou, ale takovým středníkem. Jsou lidé, kteří si mohou oprávněně myslet, že tahle se budoucnost změnit nedá. A někteří z nich jsou zatím ještě označováni za konspirátory. Některé souvislosti jim ale začínají nepěkně vycházet… Domácí scéna klasicky, avšak zcela bez Aristotelovy poetiky: Politologové a makroekonomičtí turboanylyzatoři z nejvyšších finančních pozic v Čr si zcela marně lámou hlavu s tím, kde pomoci a jak ohleduplně šetřit, když už je teď jasné, že naše HDP v příštím roce bude klesat. Zatím se nám jaksi zdráhají říct „vynásobte si dopad avizovaných reforem na příští rok zhruba dvěma, budeme škrtat a vybírat víc“. Ono to od nich ani nikdy nezazní takhle pěkně na plnou díru. Bylo by to dle dnešních měřítek v zásadě šíření poplašné zprávy. Spíš to ale vypadá na šíření pravdivé zprávy a za to by se trestat nemělo, nebo ano? A to nejsou započítané dopady referenda v Řecku. Všechno se vším souvisí. A Kalousek, místo aby počítal rozpočtové dodatky, předvádí nám se všemi kolegy přímý přenos maratonu (zase to Řecko) ve stranické bdělosti. A to doslova. Dopady budou ber jak ber nám všem. A tak se ptám, co je to za politiky, analytiky a odborníky, když nevidí to, co my všichni, bez jejich zkušeností. Opravdu u nás např. ve státní zprávě není kde šetřit? Opravdu potřebujeme takto vybavenou armádu? Každý z nás jistě přijde na svůj příklad z bezprostřední zkušenosti. Jak je tedy možné, že lidé, odborníci a údajně nejlepší z nás tohle nevidí? Můj osobní typ je, že to politickému celku takto vyhovuje. Předstírají osobní snahu to řešit, ale přednost vždy dostanou zákony o zimních pneumatikách či prapodivná důchodová pilířová reforma, kam se soudný člověk nemůže přihlásit. Realita je asi taková, že nám s tímto sborem už není pomoci. V parlamentu není politická strana, která by dokázala změnit současnou politickou kulturu. Nečekejme na zázrak, nečekejme na Godota. Až nám bude brzo hodně úzko, budeme moct poděkovat jenom sami sobě. http://www.youtube.com/watch?v=PfWKYBR9epI&feature=related