Tak mám pocit, že „Stávka“ přišla v pravý čas. Nechci rozebírat její ekonomické či politické aspekty, ale už mě nebavilo číst, poslouchat a sledovat, kterak se paní H. Vondráčková chtěla stát národním kulturním bohatstvím. Kterak tato čtveračka, druhdy i zpěvačka, zatěžuje soudy svými žalobami na cokoli a kohokoli.
Nebo jak se paní Iveta Bartošová Bartucci mátožně potácí na podiích a snaží se zachránit svou hodně dávnou minulost spjatou se zpěvem a především nadrženými vojáky v hledišti. Ale i vyjádření více či méně zainteresovaných stran ke stávce skrývají svá kouzla - byť nechtěná. Dnes jsem se dočetl, že pan Štáhlavský, mluvčí Českých drah, považuje stávku za zásah vyšší moci. Za "zásah vyšší moci" se obvykle (nevyjadřuji dogma) považuje následující: "Vyšší moc znamená nepředvídanou výjimečnou situaci nebo událost, kterou nemohou smluvní strany ovlivnit a která brání kterékoli z nich v plnění jejích smluvních povinností, která není způsobena chybou nebo nedbalostí na jejich straně (nebo na straně jejich dodavatelů, zástupců nebo zaměstnanců) a je i přes veškerou náležitou péči nepřekonatelná. Vady ve vybavení nebo materiálu nebo zpoždění v jejich dodání, pracovní spory, stávky nebo finanční potíže nelze považovat za vyšší moc." Situace kolem stávky je známa delší dobu a v jedné fázi o ní rozhodl i soud - zda správně či špatně je na právnících. Mám pocit, že je o stávce dostatečně známo takřka každému. Pan Štáhlavský asi trošku přestřelil. Náš pan prezident se nechal slyšet, že „vláda by měla být tvrdá a stávkující vyhodit“. Souvislost s naplánovanou čtvrteční oslavou jeho 70. narozenin na Hradě, které má až v neděli 19. 6. 2011, je samozřejmě nepřípadná… Pro pana prezidenta jsem před časem uspořádal sbírku propisek a snad mu poslouží lépe, než potírání názorů obyčejných lidí, kteří mají takřka v sedmdesáti jít do důchodu od soustruhu, volantů trolejbusu a klidně i od počítače v kanceláři. Všimněme si například našich rodičů v těchto letech (60, 65, 70) a sami usoudíme, že dovolit jim třeba řídit auto v pětašedesáti je docela riskantní, byť prochází lékařskou kontrolou a to i při vší úctě k našim bližním. Stávka, která má proběhnout, je reakcí na kroky Vlády ČR a každý má na ní právo. Nemusím s ní souhlasit a také s ní souhlasit můžu; nemusí se mi kroky s ní spojené líbit, ale také mohou. Mám především právo vyjádřit svůj názor a každý má právo s mým názorem nesouhlasit. Beru a souhlasím. Nelíbí se mi však vyjadřování mocenských postojů typu – zavřít, vyhodit, rozehnat… Jsou-li dodrženy zákonné normy naší republiky, pak by především sami tvůrci zákonů měli činit takové kroky a vyjádření směrem k veřejnosti, které jsou v minimálně souladu se zdravým rozumem a úctou k vlasti, ale především k dodržování schválených norem. Tak prosím - nechejme se stávkovat, nechejme je stávkovat a klidně i stávkujme…
